Chat

QUEST: Dobrou noc!

Na celém Kontinentě se snad nenajde jediná vesnice, kde by někde u cesty nestála ošuntělá dřevěná vývěska s přibitými vzkazy a inzeráty. I začínající dobrodruh dokáže mezi výhodnou nabídkou slepičích vajec a přisprostlou milostnou poezií snadno najít zakázku, ze které by mohla koukat slušná odměna, ať už jde o pomoc s nestvůrou, ztraceným dítětem, a nebo obyčejnou sezónní pomocí na poli...
V tomto fóru probíhají hry vedené vypravěčem. Questy je možné hrát paralelně s hrou v eventu nebo volné hře.
Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 8
Registrován: 19 říj 2018, 17:03

Re: QUEST: Dobrou noc!

Příspěvek od Lennarteus » 05 led 2019, 09:59

Sotva čaroděj dorazil k ohni a začal se vyptávat na nebohého Barta, kterého ztratil už před pár dny a teprve teď si toho pořádně všiml, pověsilo se na něj to roztomilé stvoření z broňovických oslav. Lenn ustrašené kotě s otcovským úsměvem poplácal po rameni, aniž by nad tím dlouze přemýšlel. „Jo, znám. A domnívám se, že to není to, ale ta. Není to ani věc ani bezpohlavní hermafrodit, milý pane poustevníku,“ odříkal si povinnou osvětlující přednášku a nechal osůbku, aby se dále tulila k jeho kabátu. Nastal čas panu poustevníkovi odpovědět i na předchozí otázky, než ho přepadla zvláštní slečna. „Procházky jsou dobré v jakoukoliv dobu, pokud to není po bitevním poli. To si takhle jdete pro svou ranní kávu a okolo vás se to rve a ani to nerespektuje zásady, že namáhavou aktivitu je třeba ponechat až po doplnění energie ve formě jídla. Válka před snídaní dokáže člověku zkazit den, obzvlášť když mu ke kávě naservírují takovou pěknou frakturu lebky,“ rozmluvil se, přičemž dál konejšivě poplácával Esh po rameni, pokud mezitím neutekla raději do holčičí sekce tulení.
Nabízenou medovinu si dal, ostatně alkohol v malých dávkách nebyl nic, čeho by se bylo třeba bát. Vyslechl si historky, zasmál se jim, a pro jednou neodpovídal na dotazy dotěrného Tuttlea, který vytrvale pochodoval okolo ohně a rozčiloval se, že ho nikdo nevidí. „Já jsem Lennarteus, Lenn nebo Teo postačí. Proč tu jsem, to nevím, asi jsem zabloudil.“ Usoudil po krátké úvaze nad tím, co ho sem přivedlo. Pravděpodobně nohy.
Hlídku klidně držel, ale stejně jako ostatní nakonec usnul.

Probudilo ho nepřirozené ticho, pošimrání světla na nose a taky dívčí hlasy. Zamručel, ale místo tepla postele se do něj zakousla nepříjemná zima. ☼To je taky nápad, začít štípat dříví, když tu spí lidi... ☼ zamumlal rozespale a posadil se, aby zkontroloval, co se děje okolo. Holky někam cupitaly, v čemž jim nebránil. Místo toho se přesunul blíž k ohni a zahřál si ruce. A spíš než o tom, kam zmizel chlápek, se zajímal, co si dají k snídani.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 42
Registrován: 02 dub 2018, 10:02

Re: QUEST: Dobrou noc!

Příspěvek od Eshkha » 05 led 2019, 10:12

Kočička ve své hrůze nic moc nevnímala. Krom toho, že ji nikdo neodstrkuje a tak si dál může hrát na pštrosa s hlavou v písku. Po nějaké chvíli přestala dokonce jejich rozhovor narušovat svými skřeky a jediným okem vykoukla, aby se ujistila, že žádná příšera ji vskutku nenásledovala. Ale pro jistotu zůstala nalepená na čarodějův kabát. Nejen kvůli bezpečí, ale taky proto, že už si to místečko hezky vyhřála.
A pravděpodobně za šumu rozhovoru usnula jako první. Stejně od ní nikdo nemohl čekat jedinou souvislou větu, natož to, že pochopí co je to nějaká hlídka. Prostě se nechala ukolébat vlastním vyčerpáním, pocitem domnělého bezpečí a tím, že si zase našla bezďáka, ke kterému se mohla mačkat. Heh.
A mačkala se k němu i po probuzení, zatímco okolí pročesávala nedůvěřivým pohledem. Její šestý smysl jí něco našeptával, ale úplně nerozuměla tomu, co by to mělo být. Ona ostatně nerozuměla většině věcí. Třeba tomu proč někdo dobrovolně odchází od hřejivých plamenů do té kosy! Ale jedna byla zelená a druhá blonďatá, takže dávalo smysl, že jsou asi trochu víc divné. Radši zůstane s tou jedinou osobou, co má rozum. A magickou moc. I když mu nerozumí ani slovo.
Kočička
aktuálně vypadá o dost lépe, než v popisu
♪♪♪

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 45
Registrován: 03 lis 2018, 22:39

Re: QUEST: Dobrou noc!

Příspěvek od Bartimeus » 07 led 2019, 08:39

Ať se všichni rozhlíželi, jak chtěli, Kirreana skutečně nenašli. Ohniště ještě sice hřálo, ale žádná sláva to nebyla, a přestože včerejší severák už nevál, nebo alespoň ne tak silně a otravně, ohniště příliš nezahřálo, tedy pokud se někdo nerozhodl oheň znovu pořádně rozdělat.
Kněžka s dryádou nějakou chvíli bloudily lesem, který jim připadal jiný, než ten, do nějž včera vkročily - ale možná za to zkrátka mohlo denní světlo, neboť na světle vypadá všechno jinak, než za hrozivé tmy. Podivné bylo minimálně to, že i když se tudy nějaký ten větřík prohnal, kolem se nepohnula ani větvička. Naprosto dokonalé ticho protínal jen zvuk sekery, k němuž se přibližovaly.
Zůstat u ohniště se možná někomu mohlo jevit jako dobrý nápad, ale brzy došlo na nápady lepší. Pan Šedý se totiž zjevil o kus dál, s rukama založenýma na hrudi a tvářil se nesouhlasně. A pak, aniž by řekl slovo, vykročil přesně tím směrem, kterým se vydala děvčata. Jistě, Lennarteus to mohl s klidem ignorovat, jenže v tu chvíli se Eshce do nosu vloudila tak omamná vůně pečeného masa, které nešlo odolávat, jen ji následovat, a tak by čaroděj pravděpodobně zůstal u ohně sám. A k tomu neměl nejmenší důvod. Jakýsi šestý smysl mu navíc napovídal, že by to nebyl úplně dobrý nápad.
Vůně masíčka se linula z toho místa, odkud byla slyšet sekera, a právě tam mířil i pan Šedý, který nemluvil a jen se občas ohlédl přes rameno, jestli ho čaroděj následuje.
Pan Šedý, Eshka zcela omámená vůní masa, a pak snad i Lennarteus, brzy uviděli záda kněžky a dryády, a celá skupinka se po chvilce dostala do míst, kde to alespoň trošku zavánělo civilizací; jen po tom vytouženém pečeném masu tu nebylo ani stopy, jaká smůla. Zvuk sekery tu byl slyšet silně, ale dřevorubce spatřili až po nějaké chvíli - a Kirrean to nebyl. Jen nějací mužové zřejmě obstarávající dřevo pro nedalekou vesnici. Ti chlapi si jich vůbec nevšímali, ani koutkem oka na ně nepohlédli, nemluvili, a jen rytmicky bušili nářadím do padlých stromů.
Jestliže někoho napadlo zeptat se dřevorubců na Kirreana, jeden z nich jim monotónním hlasem pověděl, že nikoho takového neviděl, ale že by hledal ve vesnici, a ukázal jim směr. Vesnice tam skutečně stála... no, vesnice. Spíš to bylo pár domků semknutých k sobě. Byly tu děti, ale nehrály si. Husy se zdržovaly v nehybném hloučku a psi pocestné minuli bez zájmu. Bez nadsázky by se dalo říci, že po nově příchozích ani pes neštěkl.
Atmosféra tu byla zvláštní, ponurá, a to i navzdory tomu, že jinak vypadala vesnička jako malovaná. Dokonce byly domky barevné, skoro jako někde v Toussaint, a i teď v zimě tu rostly pestrobarevné květiny, takové, které ani dryáda nepoznávala. A uprostřed všech těch barev a květin, na malé návsi u studny, klečela žena a vzlykala.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 100
Registrován: 11 kvě 2016, 09:59

Re: QUEST: Dobrou noc!

Příspěvek od Světlomila » 09 led 2019, 08:44

Takhle se lesy skutečně chovají? Rozhlížela se kněžka kolem sebe, neb až nyní, kdy jí monotónní zvuk sekery jasně naváděl, si mohla dovolit bedlivěji se porozhlédnout. Že vypadají jinak? Mění se? Ale to je přece hloupost. Zkrabatila horlivým přemýšlením čelíčko, neboť se nyní vše jevilo úplně jinak, než včera. Sice bloudila strašidelnou tmou, s příchodem dne se ale žádný obrat o sto osmdesát stupňů nekonal. Ačkoliv konečně pořádně viděla, stejně se celý les zdál cizí, nepřívětivý, obklopený nehybnou, hutnou atmosférou.
Vítr sice pohvizdával v uších, jenže větévku ne a ne rozhoupat. Divné.
"Tohle je normální?" nakonec si zašeptala i hlasitě pod nosíkem, což se k Nithé mohlo zřetelně donést, když kroutila hlavou do všech světových stran, aby této podivnosti přišla na kloub.

"Eh!" Nadskočila, dlaně v obranném gestu složené na hrudníčku, "to jsem se ale lekla." Pronesla na konto příchozivšího Lenna s Eshkou a nějakého divného, neznámého patrona. Co je tohle, pro Melitelé, za divné místo. Lidi se tu zjevují a mizí. Sjela pohledem pana Šedého, ale jelikož na těch dvou nezaznamenala známky újmy, uskromnila se k pocitu radosti, že jsou v pořádku a přidali se k jejich pátrací misi.
"Jé! Lidi," vykvíkla nadšeně, když spatřila dřevorubce. Už už si totiž začínala myslet, že se lesem ozývá ozvěna štípání dřeva, aniž by měla fyzickou podstatu. A to byla veskrze děsivá představa.
Ovšem, muži kdo ví jakou sdílností nehýřili. Jen jim lakonicky odpověděli, že žádného Kirreana neznají a nikoho zde neviděli, ale ať to zkusí támhle ve vesnici, a ani se nenechali u srdéčka zahřát Světliným úsměvem. "Děkujeme vám převelice, dobří mužové," odtušila i tak s předvedením uctivého pukrlátka a tak nějak instinktivně se zavěsila za dryádinu paži.

A jakmile dorazily do vesničky duchů, mohla Nithé pocítit i lehké sevření, kterak projela kněžkou nervozita z prvního dojmu. Život jakoby zde ustrnul na mrtvém bodě. Místní i se zvířaty se ploužili, bez jiskry, nadšení. A co bylo divnější, uprostřed zimy si tu zvesela kvetou kvítka!
"Chm, chm, to je skutečně nějaké... obdobně jako tenkrát..." nechala vyznít do ztracena vzpomínku na prokletou vísku, byť ta barvami rozhodně nehrála, avšak ta atmosféra. A v tom se jí vlila opět krev do tváře. Musí přece místním pomoci. Tohle není normální. Ne ne, něco se tu děje. Ošklivého. A oni jsou zde, aby pomohli. Proč by se jinak tak roztodivná skupinka vůbec zformovala?
"Hele!" Žďuchla Nithé do boku loktem a okamžitě se vydala za vzlykající ženou.

"Copak se vám děje, paní?" Otázala se opatrně a vyčkávala, jestli si jí žena všimne a odpoví.
Světlomila

Aktivita/herní tempo: Žádný štrés. Poklidné psaní, hraní, žehnání. Žádné fretkování :|

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 13
Registrován: 23 říj 2018, 16:03

Re: QUEST: Dobrou noc!

Příspěvek od Nithé » 09 led 2019, 21:11

"Není," odpověděla Nithé Světlomile, pořád přesvědčená, že okolí předtím vypadalo jinak. Ustaraně se ohlédla, jen aby zjistila, že je dohnala skupinka od ohně společně s kýmsi novým, koho ještě neznali. "A kdo on?" zeptala se a prstíkem ukázala na Pana Šedého.

Čím víc se však blížili k dřevorubcům, tím více byla dryáda nervózní. Měla obrovskou chuť prostě sáhnout po svém luku a jednoho po druhém zastřelit za to, jak zachází se stromy. Ale bohužel si byla vědoma, že to nebyl dobrý nápad a tak alespoň nasadila ten nejnabručenější obličej, jaký dokázala, když se kolem nich ochomýtali. Fakt, že se ji kněžka zavěsila na paži, ji velmi pomohl se udržet v klidu. Vyjednávání tedy nechala na Světlušce. Muži se nezdáli být zrovna sdílní, což dryádě vůbec nevadilo. Byla ráda, že je brzy opustili, když se vydali dál do vesnice.

Nithé snad nikdy předtím nebyla tak blízko, respektive přímo ve vesnici. Její oči se rozzářily, když viděla všechno to nové, a ač většinu toho nechápala, nedokázala zabránit úžasu. Byla v tom čistá fascinace z objevování, ne že by se jí snad líbila představa žít v něčem tak umělém jako v domku z cihel. To přeci nebylo vůbec přirozené. Sice si vždycky představovala, že vesnice jsou poněkud živější místo, ale tolik nových vjemů jí ve finále zabránilo zklamání. Co ji však pochopitelně zaujalo ze všeho nejvíc byly rostliny různých barev a tvarů, které jakživ neviděla. A kdyby ji Světluše nedržela, začala by kvítka okamžitě zkoumat, čichat k nim a dumat nad tím, co asi jsou zač.

Jenže kněžka se zdála být spíš vyvedená z míry, než cokoliv jiného. "Co ten-krát?" zeptala se zelená ženuška z čiré zvědavosti. Také se rozhlídla po ostatních a snažila se číst jejich reakce. To ji totiž dokázalo dát nejadekvátnější informace o tom, co by si asi o tomhle místě měla myslet. Pak ale ucítila dloubnutí, ucukla, protože to nečekala, ale brzy pochopila, že Světlomila se jen snažila ji na něco upozornit. A to byla vzlykající žena u velké kamenné díry v zemi. Dryáda se vyvlíkla kněžce a klekla si, a pak se pomalu začala přibližovat ke vzlykající ženě. Pokud ji žena neodehnala, se smutným výrazem jí odhrnula vlasy z tváře a pak palcem utřela slzy. "Všechno dobré," pokusila se ji uklidnit a pokud to žena potřebovala, dokonce nabídla náruč pro obejmutí.
Obrázek

Překrááásná příroda!

Předchozí

Zpět na Questy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

„Na světě je zavedeno, že spousta hloupých si hraje na chytré. Z chytrých, kterých je na světě nedostatek, jen ti nejchytřejší si hrají na hloupé.“ Jan Werich