Chat

Adléta

Herní karty všech aktivních i neaktivních postav ve hře.
 
Příspěvky: 2
Registrován: 30 kvě 2018, 21:05

Adléta

Příspěvek od Adléta » 31 kvě 2018, 21:08

Jméno: Adléta
Rasa: člověk
Povolání: živí se kapesními krádežemi a jakoukoli prací, která se zrovna namane.
Věk: okolo čtrnácti, ale o kalendář se nikdy moc nestarala…

Vzhled:
Výšku má Adléta průměrnou a postavou připomíná spíš chlapce než dívku. Končetiny má dlouhé s vyčnělými koleny na nohou a ačkoli často netrpí nedostatkem potravy, bez problémů byste jí spočítali žebra. Hlava se nachází na konci dlouhého krku s vystouplým ohryzkem. Dalo by se říci, že moc krásy nepobrala, jelikož její drobný obličej opravdu nijak výjimečně hezký není. Brada je trochu moc špičatá, stejně tak nos, oči mají neurčitou barvu, která sestává z brčálově zelené, hnědé a šedé. To všechno dovršují tenké rty a hejno pih, rozesetých na bledé pokožce, které jí obličej pokrývají. Tvář jí rámuje aureola rozcuchaných kudrlin v barvě slámy, které jsou obvykle halabala ušmikané kousek nad rameny.
V davu se snaží působit nenápadně, čemuž odpovídá i její oblečení. Většinou vyhlíží obnošeně a příkladem čistoty taky nejsou. S tím, co má právě na sobě, si příliš hlavu nedělá a ani nerozlišuje mezi pánským a dámským oblečení, její oděv se skládá z kousků různých velikostí a stádií obnošenosti, podle toho, co se jí podařilo někde schrastit. V létě tedy nosívá hnědou plátěnou sukni, vykasanou až ke kolenům a širokou hrubou halenu neurčité šedohnědé barvy, v zimě k tomu přidá ještě pánský kabátec s vysokým límcem, který je jí příliš velký a dosahuje jí někam do půli lýtek. Pokud to jde, chodí bosky, pouze v zimě si chodidla balí do nezrovna vábně vyhlížejících onucí. Kolem krku vždy nosí plátěný zelený šátek s výšivkou květin, který musel být kdysi i hezký, ale jeho barva je už vybledlá a okraje roztřepené.

Povaha:
Na první pohled vyhlíží bezstarostně a dětinsky, což není pravda pouze zčásti. Vzhled trochu naivního třeštidla jí občas slouží jako zástěrka, aby nedávala najevo své skutečné pocity, což ovšem neznamená, že by taková skutečně nebyla. Obvykle jí na tváři hraje veselý až rozpustilý úsměv a pokud ji necháte mluvit, spolehněte se, že moc dlouho mlčet nebude. Je přímo studnicí nejrůznějších drbů a klípků, které vám taky na počkání velmi ráda sdělí a nejspíš si je i trochu přibarví. To dělává totiž často, miluje různé strašidelné historky a báchorky a je schopná až nehorázně si vymýšlet či přehánět, aby svému vyprávění dodala tu zprávnou šťávu. Je až chorobně zvědavá a chce mít neustále přehled o tom, kde se co šustne. Ovšem ví, kde je hranice a dokáže i mlčet, pokud se jí důvody k tomu zdají dostatečně závažné. I když, kdo ví, co se takové čtrnáctileté dívence může zdát závažné či nikoliv. K lidem má vypěstovanou instinktivní nedůvěru, takže i když dokáže tlachat celé hodiny o ničem, neprozradí o sobě žádnou důležitou informaci a nikoho si nepouští k tělu. Má mnoho známých, ale téměř žádné přátele, přestože se obvykle chová mile, pokud je jí někdo sympatický. Nikdy neplánuje příliš dopředu a nedá se říct, že by byla zrovna praktická, raději utratí peníze za nějakou cetku, sladkost či kejklířské představení, namísto toho, aby si je ušetřila na oblečení, boty nebo jiné důležitější věci. V tomto ohledu připomíná straku, protože velmi ráda shromažďuje všelijaké barevné nebo lesklé předměty, stužky, knoflíky, zdobné spony a tak podobně, i když sama je nenosí. Sice jsou u ní drobné krádeže na denním pořádku a nevidí na nich nic špatného, ale nerada se účastní jakýchkoli rvaček a sama by nikomu neublížila, pokud by jí k tomu okolnosti nedonutily. Nevyjadřuje se zrovna salónně a mnohým může připadat přidrzlá. Vlastně si zakládá na tom, že žije svobodně a není na nikom závislá, takže má problém uznávat jakékoli autority. Mívá také někdy melancholické nálady, v takových chvílích je raději zalezlá v nějakém osamělém koutku a s nikým nekomunikuje. Není malicherná a je těžké jí rozhněvat, pokud se tak ale stane, jen tak to dotyčnému neodpustí. Ačkoli celý život nevytáhla paty z Novigradu, má ráda zvířata, především s toulavými psy je jedna ruka.

Víra: Je přiměřeně pověrčivá, takže sem tam nějakou tu svatyni navštíví, aby si nějakého toho boha nerozhněvala, je jí ale celkem jedno, jestli jde o svatyni Kreveho, bohyně Melitelé nebo někoho úplně jiného…

Schopnosti a dovednosti:
Vzhledem k tomu, že kapsářství tvoří velkou část její obživy, získala vtomto směru celkem slušnou zručnost. Pokud je třeba, dokáže se i obstojně ohánět nožem, ovšem víc než na to většinou při konfliktech spoléhá na rychlý útěk nebo z bezpečné vzdálenosti hozenou dlažební kostku. Pelášit umí opravdu rychle a navíc se v Novigradu perfektně vyzná, takže pro ní není problém ztratit se v jeho uličkách a v případě potřeby vyšplhat na strom nebo střechu. Taky se snadno ztratí v davu a když chce, dokáže se téměř neslyšně plížit. Ačkoli v domech obvykle nekrade, vlastní několik šperháků a paklíčů,, se kterými nezachází sice nejzručněji, ale v případě potřeby si s nimi vystačí. Jak už blo řečeno, má ráda řehled o to, co se děje, takže si informace dokáže obstarat jak důvěryhodné, to už je něco jiného. Čtení ani psaní neovládá, a nijak jí to nevadí. Chybí jí jakékoli vzdělání, počítat neumí nijak valně a z cizích jazyků pochytila pouze pár přisprostlých výrazů. Taktéž umí žonglovat, vykrkávat svoje jméno a pár dalších podobně užitečných věcí.

Tělesná konstituce: 1
Obratnost: 2
Zručnost: 1
Boj se zbraní (nůž): 1
Šplhání: 1
Páčení, odemykání zámků: 1
Plížení: 2
Kapsářství, zlodějina: 2
Informovanost: 2
Lhaní a předstírání: 1
Všímavost: 1
Přesvědčivost: 1

Historie a rodina:
Ze svého dětství si Adléta uchovala vzpomínky na matku jako na tu, která se vrací domů pozdě v noci, pokud vůbec, tu, jejíž objetí je cítit po lacinné voňavce a alkoholu a tu, která se nesmí rušit přes den, protože spí, aby mohla večer jít za prací, o jejíž náplni malá Adlétka neměla nejmenší tušení. K další z věcí, o kterých nevěděla, patřilo například to, kdo je jejím otcem. To ale ovšem nejspíš nevěděla ani její matka a Adlétu podobné otázky netrápily.
Přestože jí snad nevěnovala tolik mateřské péče, kolik by bylo potřeba, není pochyb, že jí její matka milovala. Dlouho do noci vydělávala, jen aby svojí dceři zajistila budoucnost a ta se nemusela živit stejně jako ona. A opravdu, jejich domácnost nikdy netrpěla většími materiálními nedostatky, i když v žádném luxusu nežily a často nestíhaly platit nájem, nikdy nebyla nouze o jídlo, oblečení nebo jiné běžné domácí potřeby.
Adléta byla dítě zvídavé a neposedné, takže udržet ji během matčiny nepřítomnosti v klidu bylo zhola nemožné. Hrávala si s dětmi od sousedů, později se vydávala na dobrodružné výpravy do velkého města Novigradu, při kterých se jí, kupodivu, nikdy nic vážnějšího nestalo, ale při kterých nepochytila zrovna nejlepší způsoby.
Tak její celkem spokojené dětství pokračovalo, dokud jí netáhlo na osm. Jednoho dne se její matka jednoduše nevrátila. Na tom by nebylo nic tak zvláštního, především v poslední době to dělala často, ale tentokrát se nevracela ani ve dnech následujících. Adléta se nikdy nedozvěděla, co se s ní stalo, prostě jeden den měla matku a ten další už ne. A tak se přihodilo, že skončila na ulici.
Potloukala se po Novigradu bez valných vyhlídek na budoucí život, žebrala o jídlo a o peníze, občas se odvážila něco ukrást (což ale dělala nerada, protože měla hrůzu z dopadení), když potkala Benedu. Znala se s ním sice už z dřívějška, kdy se s dětmi honila po novigradských ulicích, tehdy to pro ní byl ale jen ten starší kluk, hromotluk, co vypadá na víc let, než mu je ve skutečnosti a moc mu to nepálí. Co bylo však v tu chvíli důležité, že oba dva neměli rodinu a byli v celém širém světě ztracení. Postupně se z pouhého spojenectví, kdy Adléta vybírala lidem měšce, v čemž se stále víc zdokonalovala a osmělovala a Beneda jí kryl záda a chránil ji, stalo pevné přátelství, kdy si byli jako dva sourozenci.
Jelikož Beneda byl starší, postupem času začal mít i své vlastní zájmy a častěji Adlétu opouštěl, chodil po šencích a nakonec ho v jednom zaměstnali jako vyhazovače. Adléta z toho sice radost neměla, ale jejich vztah to nijak víc nenarušilo. Ona se osamostatnila a dokázala se starat sama o sebe. Jenže pak se Beneda připletl tam, kam neměl a v hospodské rvačce ho těžce zranili. Do příštího týdne byl mrtvý, aniž by s tím Adléta mohla cokoliv dělat. To se stalo před zhruba rokem a od té doby žije Adléta na vlastní pěst. Ač navenek nedává smutek často najevo, stále se se smrtí svého přítele tak docela nevyrovnala. Má výčitkysvědomí, že mu nedokázala nijak pomoci, necítí se dobře v přecpaných krčmách a má strach z opilých lidí, proto sama pije jen pivo, nikdy nic silnějšího.

Speciální inventář:
Dva nože, jeden delší, který jí slouží jako zbraň a druhý kratší, kterým může rozřezávat měšce.
Pár kousků oblečení
Sada šperháků


Loajalita:
Momentálně k nikomu a ničemu

Známé postavy:
---
Editace karty:
---
Odehrané questy:
(---
Naposledy upravil Adléta dne 01 čer 2018, 08:14, celkově upraveno 1

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 315
Registrován: 09 kvě 2016, 22:41

Re: Adléta

Příspěvek od Silas » 01 čer 2018, 00:44

Začal bych asi tím, že bodů máš rozděleno moc. Na první úroveň je 1 bod, na druhou 2 myšleno, že druhá úroveň tě stojí 1+2=3, popřípadě třetí stojí další 4 body (1+2+4=7 celkem)

Jinak bych řekl, že je to ok.
Obrázek
zmijí amulet nosí schovaný pod košilí a zbrojí; pokud pozorně posloucháte a víte, co hledat, odhalíte slabý nilfgaardský přízvuk

 
Příspěvky: 2
Registrován: 30 kvě 2018, 21:05

Re: Adléta

Příspěvek od Adléta » 01 čer 2018, 08:15

Pardon, neumím počítat... :) Každopádně už by to snad mělo sedět.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 106
Registrován: 16 úno 2016, 22:48

Re: Adléta

Příspěvek od Sygnia » 01 čer 2018, 11:14

Dovednosti už jsou v pořádku, tak si je prosím přepiš do uživatelský panel > profil.
Dále bych doporučila kartu alespoň trochu naformátovat (označit nadpisy, a kategorie tučně), aby se v tom lépe orientovalo :)

Obrázek
SCHVÁLENO
01/06/2018


Zpět na Kartotéka přijatých postav

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků