Chat

Samuel

Herní karty všech aktivních i neaktivních postav ve hře.
Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 31
Registrován: 04 dub 2018, 09:39

Samuel

Příspěvek od Samuel » 22 dub 2018, 21:00

Jméno: Samuel Amren Vyrilin aep Stellan // Samuel z Claremontu
Rasa: člověk
Povolání: mág, špeh ve službách Nilfgaardu
Věk a/nebo datum narození: 27 let
Loajalita: Nilfgaard, vlastní rodina (nebo spíš to, co z ní zbylo)
Víra: ve vlastní schopnosti a úsudek

Obrázek


Vzhled:
Zatímco nevlastní bratr zdědil rysy po otci (k velké nelibosti Samuelovy matky), Sam vzhledem patří spíše do matčiny rodiny, ale ani to není vůbec na škodu. Má pohledné rysy a je si toho dobře vědom.
Podle postavy je naprosto jasné, že se nehodí pro vojenskou kariéru v první linii. I když je vysoký a štíhlý, podsaditým trupem, ani rozložitými rameny se pochlubit rozhodně nemůže (proto při boji sází spíše na obratnost a inteligenci spíše než na sílu). Naopak by se dal považovat za typického mága, i když na rozdíl od většiny zástupců jeho profese, věnující se studiu a knihám, pod oblečením skrývá šlachovité, pevné svaly.
Světle hnědé vlasy většinou nosí sestřižené nakrátko, ale pokud nemá čas navštívit nejbližšího lazebníka, pak se mu po nějaké době odrůstání začnou vlnit. Chodí buď hladce oholený, nebo nosí strniště až kratší vous, podle toho, jak je líný se holit.
Na Loc Grim měl během dospívání jednu dobu temnější období, kdy si vlasy barvil načerno a nosil je ulízané dozadu, ale z této fáze se naštěstí vzpamatoval.
Styl oblékání často podřizuje aktuální misi, ale vzhledem k tomu, že v současné době nejede bojovat, je do kožené kazajky a kalhot vínové barvy, nemůže chybět opasek s popruhem na meč.

Povaha:
„Účel světí prostředky.“ Tak by se dal ve zkratce popsat jeho přístup k životu. Nedalo by se říct, že je vyloženě bezcitný… naopak, pokud mu na něčem záleží, je schopný zajít velmi daleko, aby danou osobu nebo věc ochránil… ale co se týká všeho ostatního, dokáže být velmi, velmi pragmatický. Proto, aby splnil, co si předsevzal, dokáže s chladnokrevným klidem udělat poměrně hodně. Na jednu stranu je slušně vychovaný a dost ohleduplný na to, aby pomohl nějaké stařence přes cestu, aby ji nesrazil prudce jedoucí povoz. Pokud by však stála v cestě jeho plánům, byl by schopný ji bez výčitek shodit z nejbližší skály, nebo ji ze světa sprovodit nějakým humánnějším způsobem, kterým se nenadělá moc nepořádku.
A naplánoval by to pečlivě do posledního detailu. Trpělivost a pečlivost jsou dalším rysem jeho povahy. Dokáže strávit dny a týdny pečlivou infiltrací, aby dokázal získat informace, které potřebuje. Hřeje ho pomyšlení, že v nějaké situaci ví víc, než ostatní… ale v žádném případě netrpí takovým egem, aby pociťoval neodbytnou touhu to někomu vmést do tváře.
Navenek vystupuje jako rozvážný kliďas, kterého nedokáže nic rozhodit, ale v jeho nitru se skrývá kontrolovaný vnitřní oheň… možná také proto v rámci své magie má nadání pro tento živel.
Ano, občas se stane, že ho někdo dokáže vydráždit. Když nahodí mírně vyšinutý úsměv, pak víte, že je zle. Jen pár lidí ho mělo možnost spatřit osobně, a pak většinou skončili s přeťatou krční tepnou nebo s ostrým předmětem zabodnutým skrz očnici do mozku.
Dalo by se říct, že jedinou jeho slabostí je rodina. Jakákoliv narážka na jeho matku (a tím pádem i nevlastního bratra) nebo pokus zkřivit jeho sestře vlásek na hlavě se v minulosti setkala buď s okamžitou negativní reakcí, nebo pozdější, promyšlenější a o to ničivější. Postupem času se naučil vlastní reakce na tato témata tlumit, ale občas se stejně neovládne.

Schopnosti a dovednosti:
Dalo by se říct, že je v první řadě špeh a tomu přizpůsobil vše ostatní. Co se týká magie, orientuje se spíše na tu ofenzivní, bojovou stránku. Při boji však upřednostňuje zbraně, magii si nechává až jako tu poslední možnost, popřípadě jako eso v rukávu.

Obratnost: 1
Inteligence: 1
Vůle: 2
Společenskost: 1

Magie: 2

Boj s jedenapůlručním mečem: 2
Boj beze zbraně: 1
Jezdectví: 1

Obecná severská mluva: 1
Všímavost: 1
Informovanost: 1
Gramotnost: 1
Chladnokrevnost: 1
Lhaní: 1



Historie a rodina:

Samuelovo dětství se dalo popsat jako docela idylické… dokud neskončilo ve chvíli, kdy mu zabili matku. A co bylo nejhorší, jak později zjistil, šlo o jeho nevlastního bratra.
Svou matku měl moc rád, a jak postupem času nabíral rozum a zkušenosti, chápal, proč se rozhodla tak, jak se rozhodla. Chránila budoucnost svých dětí, a to se jí stalo osudné. Ano, sice si na ně vyhradila jen hodinu denně, mezi tím se o ně staraly kojné a chůvy, ale pořád to byla hodina kvalitního času každý den… a vzhledem k tomu, že byl Samuel vymodleným dítětem, docela si na něj potrpěla.
Když bylo jasné, že má magické nadání tak velké, že na jeho zvládnutí nebude stačit nějaký najatý mág, rodina se rozhodla poslat ho na imperiální akademii.
Otec mezitím nelenil, znovu se po nějaké době oženil a začal pracovat na dalších dědicích… bohužel s mizivým úspěchem.
Proto bylo rozhodnuto, že dokud nedojde ke zplození nějakého dalšího zástupce, bude dědit a vést rodinné panství Samuel, i přes to, že je mág. Jenže tomu se vlastní volnost zalíbila, a ani za mák se mu nechtělo do jha povinností a tisíců drobných úkonů spojených s vedením panství a poddaných.
Rozhodl se uniknout jediným důstojným způsobem, který považoval za přijatelný… a navíc by mu dovolil v delším horizontu možnost pomstít matčinu smrt. Před kým mají zdravý respekt i namyšlení šlechtici a vznešení králové? Před tajnými službami. Vzhledem k dlouhé historii spolupráce tajných služeb a čarodějů, stačilo jen vyčkal na ten správný okamžik, až budou tajní verbovat na akademii nové ovečky a chopit se šance.
V rámci výcviku se na nějakou dobu podíval i na sever do Ban Ard, pod záminkou studia, do jejich akademie. Zlé jazyky tvrdily, že tak trochu kopíruje dráhu jistého nechvalně proslulého absolventa Loc Grimmu, Leta, ale okolnosti nemohly být odlišnější. Samozřejmě to však nikomu nevyvracel.
Vzhledem k jeho osobním vlastnostem se mu až na nějaký mírný přešlap tu a tam ve službě Emhyrovi dařilo.
Své sestře ani na jeden z jejích dopisů neodpověděl, ale vždy si k němu nějakým způsobem našly cestu. Proto, když došel ten poslední, věděl, že musí jednat…
Ve chvíli, kdy Vattierovi oznamoval, že by se rád nechal převelet na sever, do určité oblasti, v duchu dlouze a procítěně klel, protože mu bylo jasné, že si na sebe upletl bič, a ještě ho tajné službě s úsměvem předal. Ale co by pro svou drahou sestřičku neudělal…

Speciální inventář:
Kůň Maximus – zlomyslný žertík kolegů z tajné služby. Ušlechtilý bílý hřebec, naprosto nevhodný k jakýmkoliv akcím v utajení, vzhledem k tomu, že jeho srst je tak bělostná, že přímo svítí do dálky… za cestu z Jihu na sever si k němu Samuel ale vypěstoval docela vztah. V minulém životě byl podle svého osobitého charakteru nejspíše také členem nějaké pořádkové služby.
| +
ObrázekObrázekObrázek



Známé postavy:
Silvanus Fola Virylin aep Stellan – nevlastní bratr, a pokud budou bohové milostivi, velmi rád by ho zabil vlastníma rukama… ale klidně se spokojí i s šipkou z kuše zdálky.

Vivianne Amren Virylin aep Stellan – vlastní sestra, nevinná skořicová rolka (a to ať by provedla cokoliv). Slunce jeho dní, pro kterou by bez váhání položil život a ochraňoval ji do posledního dechu.

Leto – absolvent Loc Grimmu o kterém spíš slyšel z doslechu než že by se s ním nějak osobně přehnaně znal, nedůvěřuje mu ani za mák, ale má opatrný, zdráhavý respekt k jeho profesionálnímu záznamu

Editace karty:

Odehrané questy:

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 261
Registrován: 19 dub 2016, 12:39

Re: Samuel

Příspěvek od Arleight Primm » 23 dub 2018, 23:13

Za mě PRO
Obrázek
I see no future for myself, nor do I see any past.
Obrázek

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 319
Registrován: 19 dub 2016, 12:40

Re: Samuel

Příspěvek od Zenn » 23 dub 2018, 23:49

SCHVÁLENO
24.4.2018

Obrázek
Mé další postavy = Kayla, Eshkha, Rokytka -> tzn. pokud vám začnou vypravěčovat, berte to vážně xD
PS. nemrkejte na mne ;)


Zpět na Kartotéka přijatých postav

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků

„Kdo se umí smát sám sobě, má právo smát se smát všemu ostatnímu, co mu k smíchu připadá.“ Jan Werich