Chat

Quest: V naší ruině straší

Na celém Kontinentě se snad nenajde jediná vesnice, kde by někde u cesty nestála ošuntělá dřevěná vývěska s přibitými vzkazy a inzeráty. I začínající dobrodruh dokáže mezi výhodnou nabídkou slepičích vajec a přisprostlou milostnou poezií snadno najít zakázku, ze které by mohla koukat slušná odměna, ať už jde o pomoc s nestvůrou, ztraceným dítětem, a nebo obyčejnou sezónní pomocí na poli...
V tomto fóru probíhají hry vedené vypravěčem. Questy je možné hrát paralelně s hrou v eventu nebo volné hře.
Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 74
Registrován: 28 bře 2018, 11:04

Re: Quest: V naší ruině straší

Příspěvek od Drema » 09 srp 2018, 18:31

Najít příležitost, jak svým průvodcům zmizet z očí, se Dremě nedařilo. Byla by to měla lehčí, kdyby se další podivní věci začaly dít později, třeba až by se všichni uložili ke spánku. Jenže podivné úkazy se vrátily ihned po opouštění hlavní síně, v níž zůstala jejich hostitelka. Inna se záhadných úkazů polekala rychle stejně jako snadno. Stačilo na ně jen pomyslet a možná trochu poblikávající světlo... Pravda, had kroutící se v ruce místo svícnu byl již daleko podivnější i nebezpečnější, ale soudě dle její zděšených až panických reakcí by ji na útěk s křikem obrátilo hlasitější zadupání za zády. Drema s Angusem osaměli. Netratili hlavu jednoduše proto, že hadí svícen se nedostal do jejich rukou. Drema Innu také z části chápala, i když za daných okolností byla ráda za její rychlé zmizení.

„Ano, viděla. Další taková divná věc, které je těžké uvěřit. Skoro jako přelud, nebo třeba magie, “ potvrdila konstatováním stejný názor si nutně mzsel udělat takéi Argus. Magie, přelud, obojí pro ni byly znaky záhady a toto byla hodně zamotaná záhada. Shýbla se do prostoru před sebou, snažila se poslepu rukama nahmatat Innou upuštěný svícen. Chtěla si ho sama pořádně prohlédnout. Chtěla vědět, jestli zůstal proměněný v hada. Kdyby ano, měla by v ruce dokonce první hmatatelný důkaz přítomnosti všech tě+ch divných úkazů. Mezi hledáním svícnu se krátce zamyslela nad tím, jak se v nově vzniklé situaci zařídí. Pátrání na místě činu, v koupelně a spádných pokojích považovala za osobní záležitost. Kdyby ji při jejím malém pátrání, někdo včetně Anguse sledoval, možná by se jí vysmál tak okatě, jako rudovlasá žena. Inna se zbytkem služebnictva byli nyní naštěstí pryč, přesně jak Drema potřebovala. Ne neměla by k němu být krajně nezdvořilá těsně po chvilce jejich herního souznění v hlavní síni usedlosti. Možná to ani nebyl tak špatný nápad držet se pohromadě alespoň ve dvou. Ostatně mohli dělat prakticky cokoliv, jelikož zatím vše co dělali, mělo totožný výsledek. Trochu zábavy a jinak nic logického, co by je posunulo o víc, než půl kroku výsledku k vysvětlení záhadných jevů. Záhady byly záhadami dokud na jejich ozvuky chyběly odpovědi.

Angus jistě měl o činnostech vedoucím k vypořádáním se záhadnými jevy vlastní osobitý názor. Uchopiv loutnu se loutny začal hrát další ze svých písní, o to lepší, oč méně byly připravené. Dremě se líbila každá z těch písní. Byly úplně jiné, než Drema slyšela od bardů v Temerii. Málokterý z nich byl dobrý improvizátor. Většina z nich se spojila s nemravnými historkami a zveršovanými klepy, což jim k získání širšího okruhu posluchačů úplně stačilo. V klidu čekala, až Argus dohraje.
„Jak to děláš, že každá situace, vměstnaná do pár tvých veršíků, dokáže pobavit?“ Zašilhala Drema do tmy, do míst, kde tušila stát Anguse. Moc toho neviděla, natož rysy Angusova obličeje. I kdyby v té tmě dokázala z houslí něco vyloudit, mělo by to dvojnásob úroveň kočky přidržené za ocas. Její housle zůstaly ukryté v praktickém cestovním obalu. Hrát se nepokoušela, raději už se chtěla rozhoupat k nějaké aktivitě, začít se svým drobným pátráním.
„Podíváme se ještě jednou do té koupelně, kde to všechno začalo? Zajímalo by mě, jak to tam teď vypadá a jestli se znova něco nestane,“ opustila vší nerozhodnost a nechala Angusovi nahlédnout do svých karet. Pokud by Angus souhlasil se společným postupem, koupelna by se stala výchozím bodem. Dál by se vidělo, které pokoje by byly volné k nahlédnutí.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 292
Registrován: 19 dub 2016, 12:40

Re: Quest: V naší ruině straší

Příspěvek od Zenn » 14 srp 2018, 08:55

Angus a Drema

Že by bardova píseň na jejich trapiče zabrala, to se asi moc říct nedalo, protože tma tu vládla dál a místo toho chodbu zaplnilo skřípání pantů, jak se v jednom chaotickém orchestru začali otevírat a zavírat všechny dveře v okolí a to bez jediného poryvu větru. To ale všechno rázem ustalo, spolu s tím, jak se něco studeného dotklo Angusovi ruky. Z toho něčeho se vyklubala drobná bledá dlaň, patřící k útlé bledé paži a ta zase drobnému černovlasému asi tak osmiletému děvčátku, které k zrzavému mladíkovi zvedalo jiskřící pohled.
Její kůže byla tak bledá, že skrz prosvítaly žíly a v té tmě a bílých šatečkách vypadala jako duch. Když ale promluvila, z její přízračnosti toho už moc nezbylo. "Zazpívej ještě něco! Prosím! Prosím!" Dokonce se dala i to rozverného hopsání, během kterého Angusovy visela na paži a očima pátrala po něčem tam někde nahoře, kde měla být bardova hlava. "Vážně máš papouška? Vážně? Gábí rozsviť přece, já se na něj chci podívat!"
V jakési chvíli váhání, která po vznesení tohoto požadavku nastala, se okolím rozneslo zase to všudepřítomné protestování pisklavých hlásků. s trochou snahy se dalo rozlišit pár frází. Jako třeba: "To si dělá srandu", "Všechno zkazí" a "Holka pitomá"... A chvíli na to chodbu zase zaplnilo světlo svícnu...

Regí a Quit
Tentokrát dveře opravdu povolily, i když to chtělo ještě pár pokusů, kterým se záškodník na druhé straně vážně zuby i nehty vzpíral. Nicméně rozrážení dveří nebylo pro Reginalda příjemnou zkušeností, neb se po jejich náhlém povolení rozplácl na podlahu chodby jak široký, tak dlouhý. Velice nedůstojně. Což v tom komsi, kdo stál nad ním a přihlížel tomu vyvolalo krátké zabublání smíchu. Nicméně ten dotyčného rychle přešel, neb si uvědomil svou situaci.
Tady možná čekalo dvojici malé překvapení, protože to co měli před očima byl bezpochyby člověk a co víc, byl to kluk. Asi dvanáctiletý a právě teď se snažil tvářit hrozně statečně. Poskládal si paže na hrudi, přeměřil si je kritickým pohledem a pak. Se mu do očí nahrnuly slzy, přičemž ruku s vytrčeným ukazováčkem namířil ke Quit. "Ty! Všechno si zkazila!" Prohlásil vztekle a ještě si u toho dupnul, čemuž následovalo prudké zabouchnutí dveří, takže jestli ještě někdo stál mezi futry, dostal pravděpodobně pěknou pecku do čenichu. "Čarodějka pitomá," hudroval dál, přičemž se jim podlaha pod nohama začala tak divně vlnit, skoro jako by stály na vodě.
Princ Pruďas
Aktivita jen mezi 9 a 11h
PS. nemrkejte na mne ;)

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 142
Registrován: 08 bře 2018, 11:20

Re: Quest: V naší ruině straší

Příspěvek od Reginald » 17 srp 2018, 16:08

Dveře povolily náhle a stejně náhle se Reginald rozplácl na podlahu chodby jako žába. Kdyby to bylo v jiné situaci, asi by se tomu zasmál společně se záškodníkem, ale teď mu do smíchu moc nebylo. Začal se sbírat na nohy a mnul si při tom naraženou bradu, přičemž byl jen rád, že při tom pádu nepřišel i o pár zubů, to by jeho úsměv už asi nebyl tak oslnivý a kolena podlamující jako dosud.
Když se spěšně vyškrábal na kolena, otočil se směrem k původci celého neštěstí a cirkusu, který v domě panoval. Jaké bylo jeho překvapení, když před sebou našel obyčejného výrostka, který neměl daleko k slzám. A k obviňování. „Tak hele, ty...“ popošel k němu, ale podlaha se mu začala zničehonic houpat pod nohama. Reginalda to opravdu překvapilo a bylo to vidět i na jeho vykuleném obličeji, nicméně stejně se pokusil na toho výtečníka dosáhnout, aby ho vytahal za uši. Takhle je strašit! „Co to tady předvádíte za divadýlko, co kdyby z toho ty dva staroušky kleplo?“ I když možná právě proto staroušky nikdo nestrašil, aby je nikdo neměl na svědomí, co on mohl vědět? Vyskytl se tu zcela omylem a navíc se v nadpřirozenu zrovna moc nevyznal. „A ta čarodějka není o nic pitomější než ty, tak se tu těmi osočeními moc neoháněj.“ To nebyl sice žádný kompliment stran Quitany, ale kdyby o ní řekl, že je vlastně spíš sečtělá a kultivovaná mladá dáma, smála by se tomu vtipu dost možná i ona sama.

Předchozí

Zpět na Questy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků