Chat

Quest: V naší ruině straší

Na celém Kontinentě se snad nenajde jediná vesnice, kde by někde u cesty nestála ošuntělá dřevěná vývěska s přibitými vzkazy a inzeráty. I začínající dobrodruh dokáže mezi výhodnou nabídkou slepičích vajec a přisprostlou milostnou poezií snadno najít zakázku, ze které by mohla koukat slušná odměna, ať už jde o pomoc s nestvůrou, ztraceným dítětem, a nebo obyčejnou sezónní pomocí na poli...
V tomto fóru probíhají hry vedené vypravěčem. Questy je možné hrát paralelně s hrou v eventu nebo volné hře.
Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 56
Registrován: 30 bře 2018, 05:53

Re: Quest: V naší ruině straší

Příspěvek od Angus Willtommen » 04 črc 2018, 08:20

Angus posmutněl, když viděl, že stařík už dále nevydržel narážky jejich hubaté rudovlasé společnice, ale chápal, že snažit se jej uklidnit by se zrovna teď asi míjelo účinkem. Nicméně starší umělkyně se naštěstí nenechala tak moc vyvést z míry a naopak vypadalo, že téma hudby jí pozvedlo náladu. "Já si myslím že hudba by mohla být krásným zpříjemněním večera po tak výtečné večeři. Moc rád vám něco zahraji, mohu nějak pomoci s výběrem nástroje?" zeptal se. Potají doufal, že jejich hostitelka by také předvedla něco ze svého repertoáru. A taky se těšil, jak hra na loutnu vytvoří zcela jinou atmosféru, než kterou nastolila Quitana. Všichni zapomenou na nějaké duchy a všichni budou veselí a šťastní. Kikimora, když přišel o dívku, kterou mohl otravovat, se vrátil zase ke svému páníčkovi. "Ahóój," zavolal za odcházející Quitanou. Už chybělo jen aby zamával nožičkou.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 67
Registrován: 28 bře 2018, 11:04

Re: Quest: V naší ruině straší

Příspěvek od Drema » 09 črc 2018, 12:03

Drema se k rudovlásce na odchodu z jídelny rozhodně nemínila přidat. I kdyby předtím sama vstávala ze židle, nyní zůstala sedět na svém místě. Za rudovláskou se ani neohlédla. Následovat rudovlásku do pokoje pro hosty a zůstat s ní o samotě, napětí mezi nimi by patrně ještě zhoustlo. Aniž by rudovlásce přála cokoliv zlého, byla ráda za způsob, jakými se za přispění jejich hostitelky s bardem, podařilo rozjitřenou atmosféru uklidnit. Tedy za rudovlásčin včasný odchod i obrácení tématu hovoru směrem k hudbě. Slovům jejich hostitelky spous s nabídkou barda Drema ochotně přikyvovala na souhlas. Vlastní slova nemusela podruhé opakovat. Její odchod by byl předčasný, protože bardovo vystoupení ji zajímalo. Pro tu chvíli zaplašila na neklid i na záhady. Klidně seděla a čekala, co bude následovat, jesli se bude stutečně hrát a zpívat a s tím se bard nebo jejich hostitelka vytasí.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 113
Registrován: 08 bře 2018, 11:20

Re: Quest: V naší ruině straší

Příspěvek od Reginald » 09 črc 2018, 18:44

Starý pán odešel, po něm i příčina jeho odchodu, tedy Quitana. Reginald by se čarodějky rád zeptal, co jí to přelítlo přes nos, že se nedokázala chovat zdvořile k hostitelům, kteří k nim byli nanejvýš vlídní, nicméně víc ho zajímalo Viviannino zdraví. A tak i přes chuť poslechnout si bardovo vystoupení a dost možná i neopakovatelné vystoupení jejich hostitelky, se zvedl ze židle. „Rád bych si vaši hudbu poslechl a třeba se za vámi ještě vrátím, nicméně pokud mi to nebude mít za zlé, dohlédnu teď na to, aby se Vivianne dostala pod peřinu.“ Což nemělo znít tak, jak by to možná někteří pochopili. Jemu šlo opravdu jen o to, aby se dívčino nachlazení nezhoršilo, ale samozřejmě záleželo jen na Vivi, jak se k celé věci postaví. Sám ale s ohledem na její zdraví doufal, že bude podobného názoru jako on a nechá se k tomu pokoji doprovodit. Moc dobře věděl, že její strážci se o ni později už postarají, ale co by to byl za džentlmena, kdyby na to nedohlédl. Prostě chtěl mít jistotu a byl by raději, kdyby se pochybné přízraky společně s tmou na chodbě objevili spíše v jeho přítomnosti než nepřítomnosti.
Reginald Hawke

13.-15.7. snížená aktivita v důsledku omezování osobní svobody matkou
| +
Obrázek

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 50
Registrován: 05 dub 2018, 07:14

Re: Quest: V naší ruině straší

Příspěvek od Vivianne » 10 črc 2018, 22:26

Vivianne odlepila očka z červenovlásky a staříčků a koukla se na Reginalda, který se rozhodl jí doprovodit do jejích komnat. Neměla síly na to, aby mohla protestovat a možná proto také jen slabě kývla a ve svým kramflíčkách začala cupitat k nejbližší komnatě, kterou jí Inna zajisté ukázala. A co víc, měla doprovod nejen dvou, ale tří mužů, kteří se rozhodli se zasloužit o to, aby jim tu po chodbách nechodil další duch. Tedy Vivinka. To by byl sice o poznání příjemnější duch aa kdyby to bylo jak s tím minulým, tedy že se Reginald objeví nahý když se šoustne kolem, pak by možná tím duchem byla celkem ráda.
Teď nad tím ovšem neměla ani v nejmenším chuť přemýšlet a tak se bezvládně nechala vést komnatami do pokoje, kde se mohla rozplácnout na postel a zachumlat nejméně do pěti peřin jako pravá princezna na hrášku.
"Děkuji, je od vás velice milé, že se o mne tolik staráte," pronesla ke všem, kteří šli s ní a věnovala jim slabý úsměv. To bylo nejvíc na co se v téhle situaci bohužel zmohla.
Vivianne
The North shall tuck tail and beg for mercy. That is its destiny.

Obrázek

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 279
Registrován: 19 dub 2016, 12:40

Re: Quest: V naší ruině straší

Příspěvek od Zenn » 11 črc 2018, 15:49

Angus a Drema

Amarene se s odchodem Quit zase celá rozzářila, což na její vrásčité tváři vypadalo vskutku roztomile. Nicméně stihla ještě vrhnout pár starostlivých pohledů za nastydlou jižankou, přičemž Inně kladla na srdce, ať té chudince v pokoji pořádně zatopí, nahřeje jí cihly a zásobí teplým čajem. Pak se ale už plně věnovala dvojici, co se rozhodla zůstat s ní. Angusovi, který na ni dokonce mluvil, především.
"Ale samozřejmě, přece nebudu nutit umělce hrát na nástroj, který by se mu snad jakkoliv nezamlouval," usmívala, našla si svou hůlku a začala se šourat kupředu, takovým tím klasickým stařeckým tempem, takže je to možná stálo trošku nervů, ale nakonec nešli nikam daleko. Vlastně jen do další vedlejší místnosti. "To je naše skromná sbírka," prozradila a pak je vpustila do velké místnosti, která byla od podlahy ke stropu zaplněná hudebními nástroji. Byly jich plné police i vitríny. Od malých píšťaliček, po dvě překrásné harfy,... A nikde ani smítko prachu. Pravděpodobně se to tu uklízelo každý den, aby výstavka neztratila na svém lesku. Kdyby to všechno prodali, dost možná by pak mohli opravit celý dům. Ale některé věci mají pro jejich majitele hodnotu, co se nedá vystihnout čísly a tohle byl asi ten případ. "Ach, kdepak jsou ty časy, kdy jsem na ně mohla hrát. Teď už na to nemám dostatečně čilé prsty. Ani to pletení mi nejde," zasmála se, zatímco něžně pohladila pár strun na jedné z harf a ručkou, ve které svírala svou hůl Anguse popohnala k místům, kde byly ty jeho loutny. "Jen si vyberte mladý muži," vyzvala jej a rozhodně bylo z čeho vybírat. "A vy na něco hrajete Dremo?" Stočila se zvědavě za copatou lovkyní. Bylo jasné že i ona má svolení po čemkoliv sáhnout a předvést se.

Quit, Vivi a Regie

Inna trojici zavedla již známou cestou zpět do křídla, kde se prve koupali. Umývárnu ovšem tentokráte minuli a místo toho se jim otevřely jiné dveře a každé vedly do útulného pokojíku. No. Spíše pokoje, kam by si sebou mohli vzít i povoz tažený párem koní. Těžké závěsy a postele s nebesy jako by tu byli samozřejmostí. Jen nutno podotknout, že tu bylo trochu více prachu, než v ostatních částech domu. Prostě bylo znát, že se tu pro nečekanou návštěvu uklízeli narychlo.
Když na to však došlo, zatvářila se služebná mírně bezradně. "Pánové si přejí se slečnou sdílet pokoj?" Zeptala se rozpačitě. Ve vší počestnosti, aby bylo jasno. Ale to morální dilema tu bylo. Každopádně vzhledem k tomu, že v pokojích byla i křesílka a celkově byly plně vybaveny, nebyl problém, aby si ustlali nějak kolem. Šlo o to, jestli jim má nanosit peřiny, nebo si s tím nemusí dělat starosti...
Ať už tak nebo tak, jen co bylo vše vyřízené, se na ně na všechny příjemně usmála. "Když budete něco potřebovat, stačí zatahat za tu stuhu u postele. Mám nad postelí zvonečky, takže budu vědět kdy a kam," informovala své dnešní ovečky a poté co Vivi dopřála všechen ten luxus, který měla nařízený, se vytratila tak tiše, jak to umí jen špičkové služebnictvo. Ponechávajíc jim soukromí a klid na cokoliv, co chtěli dělat.
Princ Pruďas
Aktivita by teď snad mohla býti již přiměřená.
PS. nemrkejte na mne ;)

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 113
Registrován: 08 bře 2018, 11:20

Re: Quest: V naší ruině straší

Příspěvek od Reginald » 11 črc 2018, 19:24

Reginald na Vivinku starostlivě dohlížel, ale když se ozvala služebná s dotazem, zda budou pánové sdílet se slečnou pokoj, zavrtěl hlavou. „Jen tihle dva, já... si vezmu vlastní pokoj, pokud to nebude problém.“ Pousmál se a věřil, že nachlazená princezna bude v těch nejlepších rukou svých strážců. Žádný duch je po cestě nepotkal, takže se možná opravdu v domě nedělo nic divného, a on nemusel zůstat celou noc vzhůru u Vivina lůžka jako hlídací pes. Ostatně, působil by značně komicky, kdyby to vážně udělal, a nepotřeboval, aby se mu Kalle s Arnoldem smáli za zády, že za jejich paní běhá jako cvičený palácový psík.
Počkal, než Vivianne bezpečně zmizí v pokoji, načež se otočil k tomu svému, ale přeci jen, pokud měl tu možnost, se ještě zadíval na rusovlasou čarodějku. „Vážně si na ty dva staříky nemusela být tak drzá, Quit. Možná tu nestraší, ale podezřívat je z toho, že by v tom měli prsty?“ opřel se o svoje vlastní dveře a čekal, jestli mu Quitana vpálí do obličeje nějakou další dobře mířenou slovní ránu nebo z ní dostane nějaké rozumné slovo. Možná byl naivní, že doufal v to druhé, ale nehodlal čarodějku obírat o šanci ho překvapit.
Reginald Hawke

13.-15.7. snížená aktivita v důsledku omezování osobní svobody matkou
| +
Obrázek

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 67
Registrován: 28 bře 2018, 11:04

Re: Quest: V naší ruině straší

Příspěvek od Drema » 12 črc 2018, 21:55

Drema se za postarší dámou i Angusem pozdržela. Z židle vstala až s mírným odstupem za stařenkou. Znalostmi z oboru hudby nemohla konkurovat. Barda, jemuž výzva postarší dámy patřila, by stěží předčila hrou na jakýkoliv nástroj. Ve zpěvu stařence jako zkušené pěvkyni také nemohla konturovat. Loudala se za těmi dvěma, jako by se jí celá ta věc s výběrem nástrojů netýkal. Po zjištění, že hudební nástroje se nacházejí ve vedlejší místnosti, se osmělila dojít ke dveřím, aby a nakouknula dovnitř. Přes hostitelčino rameno si prohlížela barda s loutnami i ostatní druhý nástrojů v místnosti se nacházející. Místní sbírka hudebních nástrojů musela lahodit komukoliv, kdo měl jen trochu rád hudbu. Oproti očekávání se jejich hostitelka ve věci výběru nástroje obrátila také na ni. Drema nejí zaváhala nakolik by bylo troufalé sáhnout po malém bubínku. Na bubínku se toho totiž nedalo tolik pokazit. Nakonec se ale rozhodla přiznat barvu a nezapřít své skutečné hudební sklony.
„Začínala jsem se učit na housle. Takové ty základy,“ zamumlala rozpačitě. Těm chytřejším složit si k sobě víc střípků by muselo začít docházet, že Drema není jen tak nějaký trhan v ženské podobě. Když už se Drema přiznala, zatěkala očima po nějakých houslích. Přistoupila k jedné z poliček na níž se vyjímal kýžený nástroj. Bylo předem jasné, nakolik to bude pěkná práce, neboť v téhle místnosti se jistě žádné nekvalitní nástroje nenacházely.
„Směla bych?“ dovolila se Drema hostitelky, nežli po houslích vztáhla ruku. Druhou rukou uchopila žíněný smyčec. Podobně jak to měla ve zvyku se šípem, přejela smyčcem naprázdno nad strunami. Pomalé tažené tóny by snad ještě zvládla. Rychlejší hra by se asi jevila méně čistá a neuspořádaná, ale s tím se nedalo nic dělat. V určitých chvílích Drema prostě uměla popustit uzdu odvaze. Poté se však stáhla, přenechávajíce pomyslnou taktovku Angusovi s postarší dámou. Byla připravena barda následovat až se bude připravovat ke hře, zvolí píseň a udá tóninu.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 56
Registrován: 30 bře 2018, 05:53

Re: Quest: V naší ruině straší

Příspěvek od Angus Willtommen » 13 črc 2018, 11:09

Když Amarene zavedla Anguse s Dremou do vedlejší místnosti, zíral na to s otevřenou pusou. Jistě, že mohl něco podobného očekávat, ale zaroveň když někdo zpíval, nemuselo to přeci hned znamenat, že vlastní takhle velkou sbírku nástrojů. Polkl hloupou poznámku typu "tohle všechno je vaše?" a pouze vydal udivené "Páni!" A skutečně, každý nástroj, který zde viděl byl umělecké dílo samo o sobě, natož jak krásně musely znít! Obzvláště působivá byla harfa, kterou zpěvačka polaskala jako dávnou milenku.

Nicméně Angus byl zaveden k loutnám a z toho množství mu přecházel zrak. "Nádhera, nádhera. Oh jaká škoda, že si s námi nezahrajete. Ani trošičku? V pomalém tempu?" zkusil žadonit, neboť by rád viděl tuhle hvězdu ještě zazářit. Sám si pak vybíral očima, kterou loutnu si vybere... jenže pro správný výběr loutny přeci oči nestačí. A tak si velmi jemně brnknul na ty nejsympatičtější z nich a vybral si ten nejlibější zvuk, co slyšel. Opatrně ji uchopil do rukou, jako kdyby byla ze skla. A v tom si všimnul, že Drema se odvážila si taky na něco zahrát. "Ale ale, s takovou tu za chvíli budeme mít celý orchestr," usmál se. Byl zvědavý, co dívka předvede.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 180
Registrován: 09 bře 2018, 23:45

Re: Quest: V naší ruině straší

Příspěvek od Quitana » 13 črc 2018, 22:20

Celá nadurděná nepohlédne ani očkem po nikom z nich a následuje služebnictvo, tedy Innu k jejich pokojům, doufajíc, že nedostane stejný s tou promrzlou šlechtičnou. Ještě tu aby musela snášet. To tak. Má toho dost. Všichni se na ní snesli jako supi. A k tomu jí ještě ten papuch pozdravil, jak nějakou obyčejnou ženskou. Trochu jí náladu zvedne ale právě onen pokoj. Jasně, o to přeci šlo. Rychle se vrtnout do nějaké místnosti, kde bude sama, ustlat si tam na měkké a krásné posteli, co se na takových místech dá obvykle sehnat, i když o tom tady trochu pochybovala. Naštěstí není zklamána a už to vypadá, že si tam jen zaleze a bude mít pro dnešek klid; že se v klidu vyspí a bude zase dobře. Zastaví jí však gentlemanský Reginald, starající se o všechno kolem. I o to, co nemá. Quit je ale schopná to zrovna právě jemu odpustit.
"A napadá tě snad něco lepšího? Buď jsou slepí nebo je to jejich práce. Žádní duchové neexistují Reginalde a já se nenechám vodit za nos." Žádná normální čarodějka se nenechá. Při té představě jí napadne, že by v soukromí mohla zapátrat. Tady nikdo nebude cítit, že se štrachá ve vzduchu s Mocí. "Je hezké, že se staráš, ale jestli nehodláš se mnou jít až do mého pokoje, přeji ti dobrou noc." Mimoděk mu pošle krásnou létavou pusinku, usměje se a zmizí ve svém pokoji.
Prvně skočí do té měkké postele, aby se ujistila, že je to opravdu to, co si přála a pak se pustí do práce. Jestli jsou tady nějací duchové nebo cokoliv jiného, já to najdu. Zašátrá po Moci v okolí. Jestli se tu děje něco nekalého, ona to najde.


Mimo herně:
Magie
Quitana hodil/a 4d6 a součet kostek je 17:
6, 3, 6, 2

Předchozí

Zpět na Questy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků