Chat

Aideen

Postavu lze v případě zájmu původního hráče obnovit.
Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 2
Registrován: 12 bře 2018, 19:59

Aideen

Příspěvek od Aideen » 15 bře 2018, 11:20

Jméno: Aideen, občas během představování přidá přídomek „z Mariboru“
Rasa: Lidská (mutant)
Povolání: Zaklínačka školy Gryfa
Věk: Mladá dospělá, pár měsíců po dokončení výcviku
Loajalita: Primárně se spoléhá sama na sebe, ale jelikož považuje ostatní zaklínače ze své školy za svou, trochu morbidní, rodinu, důvěřuje jim.
Povaha:
Aideen je vlastně v duši stále taková nesmírně naivní dívka. Je neustále optimistická, přátelská, a především neskutečně ukecaná. Ráda vtipkuje na účet jiných, a zároveň má tendenci snad vše, co uvidí, náležitě okomentovat. Všechno ji zajímá, vše musí prozkoumat, všude strkat čumák a když ji do něj někdo kousne, pro jistotu tam strčí celou hlavou. Také je velmi otevřená, tajnůstkaření pro ní není, a zároveň mívá tendence odpouštět. Ne jednou, ne dvakrát, ale klidně stokrát. Vždycky vám dá druhou šanci, nehledě na to, co hrozného ji provedete. Na druhou stranu, i přesto, že se jedná o slušného kleptomana, nikdy nic neukradla ze záměrem někomu uškodit. Má pocit, že když cítí, že nějakou věc chce víc, než její právoplatný majitel, dané věci bude lépe u ní. S tím se táhne i zlozvyk „půjčovat“ si věci od lidí, aniž by se jich nejdříve zeptala, především pak peníze. Poměrně tak potvrzuje předsudky ohledně vědmáků, že mají zlato tuze rádi a nezdráhají se pro jejich získání udělat cokoliv. Když něco chce a nikdo ji to nedá, musí si to vzít, i kdyby to měla nakonec později vrátit. Je dost roztržitá a je velmi těžké si získat její pozornost, pokud ho něco nebaví. Má celkem krátkou trpělivost a je značně přelétavá, věci ji baví pouze v případě, že vidí rychlý a efektivní pokrok.
V konverzaci se taktéž odráží již výše zmíněná přelétavost. Má ve zvyku skákat od tématu k tématu, kam už ji myšlenky zavedou. Někdy je to otravné, jindy zase na místě, protože s ní prostě konverzace nestojí na místě. Celkově dost záleží na daném tématu. Pokud ji dostatečně zaujme, drží se ho a málokdy pak mění téma. Má ráda zábavu a celkově je to taková kopa srandy, zato ji neužije na nějaká vážnější témata. Máloco si vezme k tělu nebo ji to rozesmutní, většinou když si do ní někdo rýpne, s úsměvem rýpnutí vrátí, bere to jako strašnou zábavu. Pokud se stane něco, co by ji vskutku rozrušilo, rozhodně to rychle poznáte - už jen tím, že bude najednou dost tichá, a to u něj normální rozhodně není. Stejně je na tom se vztekem, máloco ji naštve a když už, sice bouchne, začne řvát a kopat kolem sebe hlava nehlava, brzy ji to ale přejde. Kupodivu ji ani dlouhý fyzický výběr, a následná zkouška trav, nezměnil natolik, aby něco ztratila ze své extrovertní povahy. Jakoby snad zaklínačské mutace, které je obvykle připravují o jakékoliv emoce, neproběhli úplně podle standardu.

Vzhled:
Je to holka. To je asi jasné každému, kdo po ní hodí alespoň letmý pohled. A jako taková mívá na dívčí poměry o něco málo protáhlejší tělo, kterým většinu ostatních slečen převyšuje, avšak na průměrně rostlé muže ji chybí výrazně hodně, čímž tímto příliš z davu nevynikne. O to se spolehlivě postará hříva dlouhých, tmavě červených vlasů dosahující délky přibližně k bokům, které především z hlediska praktičnosti nosí svázané do několika pevných copů, které ji příliš nelimitují v soubojích. Druhým, bezesporu zajímavým, rysem jsou klasické zaklínačské kočičí oči nažloutlé barvy, které ji mimo jiné propůjčují ostříží zrak, a téměř dokonalé vidění v noci.
Samotná výraznější výška je následně úměrně doplněná o štíhlé vzezření, na kterém se naprosto jasně rýsuje několikaletý intenzivní a nepříliš dobrovolný výcvik a fakt, že je celý život na nohách. Za jejím úzkým pasem a výraznými ženskými křivkami se už otočil nejeden mladík. Co se týče sbírky jizev, tak během své relativně krátké doby na Stezce neměla šanci jich získat tolik, ovšem jedna výrazná se nachází hned nad levým okem, táhnoucí se přes obočí až ke spodnímu víčku, takže ať ji zranilo cokoliv, minulo to oko doslova o vlásek.
Díky specifickému tréninku preferuje všestranný styl boje, čemuž odpovídá i její výzbroj. Ta se skládá nejdříve z lehké kroužkové košile, na které mívá prošívanou, hrubou koženou vestu namodralé barvy, doplněnou o plátěné chrániče loktů a delších, po loket dosahujících kožených rukavic. Nohy jsou následně zahalené do kožených nohavic nápadně stejné barvy, jako vesta, čímž lze soudit, že jsou z jednoho setu, a vysokých kožených bot s chrániči s malým, avšak znatelným podpatkem. K tomu všemu samozřejmě nesmí chybět dva zaklínačské meče, jeden stříbrný na příšery, a jeden ocelový na lidi, stejně jako klasický hnědý cestovní plášť a medailon ve tvaru gryfa houpající se kolem krku.
Obrázek


Historie:
Mluvit o nějaké velmi krátké historii předtím, než se přidala k zaklínačům je zbytečné, jelikož si na rodiče vůbec nic nepamatuje, a nemá nejmenší tušení, kde by je našla., pokud tedy ještě vůbec žijí. Mnohem zajímavější je ale příběh, jak se vůbec k vědmákům dostala. Je známo, že se zaklínačská tvrz nachází daleko od ostatních lidí, a nejbližší vesnice je mnoho dní cesty. A právě kolem jedné takové vesničky v blíže neurčený čas projížděl nepříliš známý mladý zaklínač, soudě dle vzhledu jenom pár let na Stezce, kterému se pod kopyta koně připletla maličká, rudovlasá dívenka s velkýma zelenýma očima, kterými na něj zvědavě pokukovala. Neměla z něj strach, na rozdíl od ostatních lidí, kteří od něj v panice utíkali. Už tohle bylo samo o sobě dost zvláštní, ale jakkoliv překvapený mladý zaklínač byl, nehodlal s dívenkou promluvit ani slovo, a pouze ji beze slova objel.
Večer toho dne se vesnicí rozléhal děsivý křik umírajících lidí, a ještě jeden, mnohem děsivější řev lovícího monstra. Wyverna. A královská. Těžko říct, kde se ta potvora v tak malé vesnici vzala, ale jelikož ta neměla v podstatě žádnou účinnou obranu, o nějaké vojenské posádce ani nemluvě, neměli se jak bránit. Ono to proti tomu ani dost pořádně nejde. Než se náš zmiňovaný, o kus dále tábořící zaklínač na místo pohromy dostal, bylo už pozdě. Vesnice byla až nezvykle tichá. Nikde ani živáček, spíše všude po zemi mnoho mrtváčků. Těla roztrhaná, bez hlavy, divoce zmasakrovaná … nebyl na to moc hezký pohled. A jak se dal mladý zaklínač do prohledávání mrtvol, a hledání cokoliv cenného, protože to prostě nějaký člověk dělá, našel něco, s čím tak úplně nepočítal. Tutéž rudovlasou dívenku vystrašeně dýchající zpoza těla již mrtvého člověka, který na ní během vřavy pravděpodobně spadl, a umrlčí pach překryl pach živého, takže se k ní wyverna nedostala. To ji zachránilo život, alespoň na chvíli. Ale co teď s ní? Ač byl zaklínač bezcitná bestie, z nějakého důvodu ji nenechal tady zemřít pomalou smrtí hladem, nebo pod drápy mrchožroutů, kteří se tady brzo shromáždí. Zaklínači se sice jen velmi neradi pouštějí do výcviku dívek, už jenom z toho důvodu, že jsou ze všech stran obklopené muži, nicméně i tak ho nenapadlo nic lepšího, než s pokrčením ramen natáhnout ruku, a vzít sebou zpět do tvrze i nový, rudovlasý přírůstek.
Očekávat nějakou pohodlnou cestu asi nemůžeme, jelikož ji zaklínač nezachránil ani tak z dobroty srdce, jako z toho, že mu dělala během cesty docela zajímavé, a především z pohledu běžného člověka velmi nechutné a perverzní, zpestření. Když už nebývala zneužívána zaklínači, kteří dohlíželi na jejich výcvik, rád se toho úkolu zhostil kterýkoliv ze starších žáků. Ovšem i toto mělo své výhody, jakkoliv podivně to zní. Především dostávala nějaké to lepší jídlo čas od času, na místo těch hnusných hub, pokud odvedla svou práci dobře, stejně jako fakt, že se ji prostě snažili udržet na živu. Ani ne tak pro svou vlastní zábavu, ačkoliv to v tom také hrálo svou roli, ale především z toho důvodu, jelikož byli zvědaví, jak budou mutace účinkovat na ženském těle.
Zkouška trav tak na sebe nenechala dlouho čekat. Už jenom fakt, že dokázala v tak tvrdé konkurenci kluků přežít, ačkoliv byla na všechno víceméně sama, a ještě k tomu následně podstoupit odporné mutace, a přežít, stál za to. Tím ale samozřejmě trénink neskončil, a po úspěšné mutaci následoval další, ještě mnohem drsnější, výcvik, který ji naučil s nově získanými schopnostmi pracovat, především si musela na mnohem ostřejší smysly zvyknout, a správně je využívat. Jakmile věděla vše, co by vědět měla, a osahala si vše, co by si osahat měla, na nic nečekala, a se skromnou výbavou vyrazila do světa dělat to, co se od ní čeká. Zabíjet příšery. Chtěla z pevnosti vypadnout a definitivně tak pohřbít veškeré vzpomínky, které tady má.

Schopnosti a dovednosti:

Tělesná konstituce: 1
Jako každý zaklínač toho vydrží opravdu hodně.

Síla: 1
Není žádný hromotluk, ale i tak by dokázala dát pořádnou ránu, kdyby musela.

Obratnost: 2
Stavěná mnohem více na rychlost a úhyby, než na hrubou sílu.

Smysly: 1
Výborný zrak, výborný čich, výborný sluch. Klasický zaklínač.
Zručnost: 1
Aneb při boji s mečem nějakou tu zručnost potřebujete, abyste si neuřízli ruce.

Boj s monstry: 2
Spousta knížek našprtaných, nějaká ta praxe.

Zaklínačská znamení: 2
Zvládá, a zvládá je dobře, jelikož jde o specializaci zaklínačů z její školy. Pochopitelně.

Boj se zbraní – zaklínačské meče: 3
Její pravá specialita. Dokáže se s nimi ohánět opravdu dobře, nemá problém měnit a přizpůsobovat styl boje v závislosti na soupeři.
Naposledy upravil Aideen dne 15 bře 2018, 13:36, celkově upraveno 3

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 328
Registrován: 09 kvě 2016, 22:41

Re: Aideen

Příspěvek od Silas » 15 bře 2018, 13:24

V jednu chvilku se ve mě sepnul grammar nazi (velkýma zelenýma očima), ale jinak dobrý.
Pěkně rozepsaný, funguju tak na 40% ale nenašel jsem co by mi vadilo. Jen mi připadá, že většina zaklínaček tady funguje jen jako... zpestření u výcviku.

Body jsou taky správně, i když jsem je dvakrát spočítal nějak divně a až pak mi začalo vycházet těch 20, ale to je můj problém.

Za mě ano, pokud nemá někdo jiný problém.
Obrázek
zmijí amulet nosí schovaný pod košilí a zbrojí; pokud pozorně posloucháte a víte, co hledat, odhalíte slabý nilfgaardský přízvuk

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 155
Registrován: 16 úno 2016, 22:11

Re: Aideen

Příspěvek od Admin » 15 bře 2018, 13:30

Obrázek
SCHVÁLENO
15.3.2018

Vítej ve hře!
Více méně k službám


Zpět na Neaktivní postavy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků

„Zamilovat se do sebe - to je románek na celý život.“ Oscar Wilde