Chat

Eirlenn

Herní karty všech aktivních i neaktivních postav ve hře.
Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 132
Registrován: 21 bře 2018, 15:19

Eirlenn

Příspěvek od Eirlenn » 26 bře 2018, 19:49

ObrázekObrázek

JMÉNO: Eirlenn Marinello
RASA: Člověk
POVOLÁNÍ: Kněz (Prorok Lebeda)
VĚK: zhruba 25 let

VZHLED:
Když o Lennovi hned na začátku prohlásíme, že je úplně obyčejný a nijak nevybočuje z davu běžných smrtelníků, bude to naprostá pravda. On totiž opravdu není ničím výjimečný - možná spíš naopak. Do výšky moc nevyrostl, spíš je o dobrých pár palců nižší, než většina průměrných chlapů a mezi mohutnými válečníky se taky poněkud ztrácí, i když o něm rozhodně nemůžeme s čistým svědomím tvrdit, že je chcípáček. Kdepak, nějaké svaly bychom na něm určitě našli, i když pravdou je, že je jeho postava spíš šlachovitá s předpoklady pro vytrvalost a obratnost, než obalená svaly s předpoklady pro hrubou sílu.
Působí dojmem bezbranného trouby a ztraceného štěňátka, za což nepochybně mohou i jeho upřímné, pomněnkově modré oči, menší nos připomínající bambulku a dolíčky ve tvářích, které se mu dělají, když se usmívá. A když k tomu přičteme tmavě hnědé vlasy, které mu v kudrlinách lemují obličej, prostě si o něm nemůžeme myslet, že by mohl být třeba nedejbože nebezpečný. Jenže zdání klame, víme? Vlasy nicméně nosí dlouhé maximálně k uším, a jakmile ho začnou moc otravovat, buď se nechá ostříhat, nebo je sepne do volného ohonu, aby mu nepadaly do obličeje. Tváře mu většinou porůstá krátké strniště, bez nějž Lenn vypadá ještě mladší, než je, a to nechce.
Obléká se většinou docela prostě, do obyčejných kalhot a tunik spíš neutrálních barev, svůj vzhled ale většinou doplňuje výrazným červeným, petrolejově nebo pomněnkově modrým šátkem, který si uvazuje kolem krku, ať už je jakékoliv počasí. Prostě je to takový jeho atribut, bez nějž by to nebyl on. Boty nosí kožené, kotníkové, jak taky jinak. Ale pozor, není nereálné vidět ho v kněžském rouchu; přednost však dává praktičtějším oděvům, hlavně když se nachází někde v terénu.
Nakonec je nutné zmínit tetování, které Eirlenn získal, když se přidal k Bratrstvu úplňku. To se line ve změti klikatic, spirál a abstraktních čar a útvarů od jeho pravé klíční kosti, přes pravé rameno prakticky až k lokti a ukrývá mezi vší tou změtí linek symbol Bratrstva. Zhruba v úrovni lokte je tetování ukončeno drobnou modrou linií vytetovaných pomněnek, které si ale Lenn nechal vytetovat z vlastní iniciativy, aby mi připomínaly, proč se k Bratrstvu přidal a za co vlastně bojuje. A kromě toho má tyhle květiny opravdu rád.

POVAHA:
Eirlenn působí jako taková tichá, nepříliš hovorná myš, a on to není pouze dojem. Vypovídá to o něm, že je to poměrně hloubavý muž, který většinou nejprve přemýšlí a teprve potom mluví. Většinu svých myšlenek a nápadů si nechává pro sebe, ale na druhou stranu, pokud se nachází v nějaké hovornější, otevřenější společnosti, nedělá mu problém zapojit se do konverzace. Je to poměrně vzdělaný muž, takže s většinou lidí, kromě absolutních idiotů a hlupáků, zvládne najít společné téma hovoru. Že o ten hovor obvykle příliš nestojí, to je věc druhá. Působí poněkud vážně, jako někdo, kdo zapomněl, jak se smát, ale faktem je, že prostě jenom obvykle nemá důvod hýřit veselím. A to, co zažil a viděl, jeho křehkou a empatickou dušičku prostě poznamenalo.
Eirlenn je zvyklý a ochotný pomáhat všem těm, kteří to potřebují, kteří se nacházejí v nějaké nouzi, avšak přestože působí naivně, není natolik hloupý, aby nepoznal, když se někdo chystá jeho dobrosrdečnosti zneužít. On vlastně není naivní ani trochu, což je u takového roztomilého štěněte zřejmě docela překvapující. Jenže Lenn dokáže celkem dobře číst v lidech, raději si od těch cizích udržuje zdravý odstup a rozhodně si nenechá dupat po hlavě. Asi by to do něj nikdo neřekl, ale Lenn je přesně ten typ, který útočí nečekaně a hlavně nečekaně nebezpečně, takže se vám může stát, že pokud ho naštvete, z ničeho nic vám vrazí vidličku do oka, nebo zpřeráží prsty čímkoliv, co zrovna najde po ruce. A pokud má čas útok naplánovat, rozhodně ho naplánuje tak, aby s co nejmenší námahou způsobil co největší škody. Ne, nechcete ho naštvat. A ne, nevyplácí se podceňovat ho. Ani trochu.

RODINA A HISTORIE:
Eirlenn si na svou rodinu moc nevzpomíná; když byl malý, mohlo mu být tak kolem čtyř let, těžce onemocněl a rodiče ho poslali do kláštera proroka Lebedy s vírou, že se zde snad uzdraví. Vypadalo to s ním bledě, ale nakonec se na něj bohové skutečně usmáli a Lenn se postupem času uzdravil - musel však v klášteře zůstat, neboť to tak zkrátka mělo být, a všichni věřili, že to má chlapec zkrátka vepsané v osudu - vykoupení ze spárů nemoci a téměř jisté smrti za to, že později rozšíří řady kněžích.
Eirlenn tehdy moc nechápal, co se děje, a tak se naposledy rozloučil s matkou, obyčejnou bylinkářkou, a otcem kovářem, a brány kláštera se za ním definitivně zavřely. Během let, co tu strávil, se učil od kněžích všechno potřebné, nejen o modlitbách, žehnání a víře samotné, ale též se naučil číst a psát. Především se ale ukázalo, že má talent na léčitelství, ke kterémuž Lenn prakticky odmalička opravdu tíhnul, projevoval o něj zájem a cokoliv, co se léčitelství týkalo, mu lezlo do hlavy prakticky samo. A kněží ho v tom podporovali.
Když později dospěl, ukázalo se, že svět mezi zdmi kláštera je pro něj zkrátka příliš malý, a tak byl vypuštěn do světa na zkušenou. Vypadalo to ovšem, že si pro něj osud nenachystal žádný obyčejný život vesnického kněze a léčitele, neboť jej souhra několika zdánlivě nesouvislých náhod nasměrovala přímo po hlavě do války.
Při svých cestách a toulkách krajem nejednou zabloudil do vojenského ležení, kterých bylo a je po kraji mnoho, a které sice mohl minout, aniž by si ho kdokoliv všiml, ale svědomí mu to nedovolilo - ve stanech tam leželi ranění vojáci a on jim mohl pomoci, tak proč by to neudělal? A v těch případech, kdy už pomoc léčitele nebyla možná, se alespoň modlil za jejich duše. A protože ho to podivně naplňovalo, s temerskými vojáky strávil několik let svého života - kromě nespočtu zraněných a mrtvých viděl i nemálo bitev, z nichž se později několika sám zúčastnil, když mu vojáci ukázali, jak zacházet s mečem - čistě proto, aby se o sebe uměl postarat, pokud se do nějakého konfliktu dostane. Jenže nakonec se ukázalo, že ani v tomhle směru není tenhle záprtek tak úplně k zahození.
Pravda, zabíjení nepřátel mu zpočátku dost houpalo žaludkem a zatemňovalo mysl, ale časem se přes to přenesl - kdyby přece Lebeda nechtěl, aby se k vojsku přidal a zabíjel pro širší dobro, nevedl by jeho ruku k tomu, aby pozvedla meč. A tak se Eirlenn naučil nejen žít bok po boku s vojáky, ale taky s nimi bok po boku bojovat, pokud to situace vyžadovala.
Válka ale dříve či později každého vypálí zevnitř, zatemní mu mysl, sebere mu štěstí ze života... a tak i Eirlenn pocítil, že se od toho všeho potřebuje na nějaký čas vzdálit, a pomáhat zase někde jinde, obyčejnému lidu. A tak, nepochybně veden Lebedou, nechal vojenská ležení kdesi za svými zády a vrátil se do poklidnějších vod svého života. Otázkou ovšem je, jak dlouho mu to vydrží, a co si pro něj osud ještě přichystal. Musíme totiž přiznat, že Eirlenn rozhodně není žádný obyčejný kněz.
Herní historie:
To, že Lenn nikdy nebyl a nikdy nebude obyčejný kněz, bylo stvrzeno ve chvíli, kdy se zamotal s Bratrstvem úplňku - nečekaně, neplánovaně, avšak zřejmě to bylo vlivem osudu. Či snad vedl jeho kroky Lebeda? Těžko říct. Jednoho večera však Eirlenn narazil na cestách na děvčátko plačící u mrtvého těla svého otce s krví nakresleným obrazcem opodál. Sešel se na tom místě ještě se zaklínačkou a Kreveho knězem a společně s nimi ubránil děvenku před bandity.
Celý ten zážitek ale nekončil tou jednou podivnou nocí. Druhého dne se se svými kumpány probudil Eirlenn v pytli kdesi v opuštěné chatce pod dohledem bledé ženy, jež jim dala jasný úkol - každý měl zabít jednoho z pětice lidí, kteří zřejmě zemřít zasloužili. Eirlennovi se to pochopitelně příčilo, protože zabíjet bezbranné bylo zkrátka něco jiného, než mečem kosit protivníky na bitevním poli, ale pochopil, že nemá na výběr, a zabil. Pak byli teleportováni do horské chaty těžko říct kde, sídla údajného Bratrstva úplňku, asasínů beroucích životy těm, kteří si nezasloužili žít, a jejichž smrt si oprávněně někdo přál.
Eirlenn dlouho váhal, jak se k tomu všemu má stavit, ale něco mu říkalo, že stát se členem tohohle podivného spolku by měla být správná věc - kdyby Lebeda ostatně nechtěl, nedovedl by ho sem. A navíc, členkou Bratrstva byla i půvabná kněžka Eluvienne, která mladému lebedistovi okamžitě padla do oka. A právě k ní se vázal jeho úkol, jehož splněním měl dokázat, že mezi ně skutečně náleží - Eirlenn se ocitl někde v minulosti, na statku Eluvienne a jejího muže, s pergamenem, na němž stálo jediné jméno. Eluvienne. S domněnkou, že má zabít právě ji, se však Eirlenn odmítal smířit a rozhodl se vypátrat, jak to všechno je - věděl totiž už, že dívčin muž je pěkný hrubián a zloun a zbývalo jen zjistit, zda je to pravda.
Když ho v noci na statku probudil dívčin křik, vyrazil do její ložnice, kde nebohá Eluvienne ležela v kaluži krve, neboť právě potratila, zřejmě vinou svého muže. Eirlennovi prakticky okamžitě bylo jasné, že jediný, kdo si zaslouží zemřít, je Eluviennin muž, a nakonec mu skutečně zatnul tipec. Stálo ho to sice zlomenou klíční kost a pár popálenin, ale to nebylo nic, co by Lenn nedokázal přežít.
Nakonec se vrátil do chatky, kde ho Bratrstvo úplňku oficiálně přijalo mezi sebe, označilo si ho stylovým tetováním a Lenn navíc pochopil, že k Eluvienne cítí zřejmě něco víc, než obyčejnou, nevinnou náklonnost.

VÍRA:
Lenn je knězem proroka Lebedy, takže nemůže být pochyb o tom, zda v něco věří a odkud jeho víra pramení. Lebedovi je věrný odmala a zřejmě ani v budoucnu k němu nepřestane vzhlížet a šířit jeho víru mezi prosté civilisty.

LOAJALITA:
Eirlenn je loajální jen sám sobě a proroku Lebedovi. Jistou sounáležitost ale nikdy nepřestal pociťovat ani k ostatním Lebedovým kněžím a loajalitou tak trochu spadá i k temerským vojskům, respektive ke všem vojskům, co se staví proti Nilfgaardu. Celkem silnou loajalitu pociťuje k Bratrstvu úplňku, k němuž se nedávno přidal.


SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI:
TĚLESNÁ KONSTITUCE: 1
Žádný hromotluk, ale taky žádný chcípáček, a silnější poryv větru ho rozhodně neodvane pryč, i když tak Lenn pravděpodobně působí.

OBRATNOST: 2
Jeho postava má pro obratnost předpoklady, ovšem bude to chtít i nějaký ten trénink, aby se zlepšil.

INTELIGENCE: 1
Hlupák Eirlenn určitě není, naopak mu to celkem zapaluje a rozhodně to není žádný naivka, co by po sobě nechal šlapat.

SMYSLY: 1
Smysly má vycvičené z boje a z cest, kdy je nutné mít přehled o tom, co se děje kolem, aby člověk zvládl včas zareagovat.

VŮLE: 4
Eirlenn je muž neskutečně pevné vůle, kterou jen tak něco nepodkopá a nenalomí. Dokáže zachovávat chladnou hlavu prakticky v jakékoliv situaci, soustředění mu obvykle nedělá problémy, i když stále má co zlepšovat, a jeho přesvědčovací schopnosti na tom taky nejsou úplně bledě.
Víra: 3
Jak popsat něco, co je nedílnou součástí Lennova života? Něco, bez čeho by jeho život postrádal smysl, něco, bez čeho by byl ztracený. Jeho víra je nezlomná a neustále sílící, víc snad není třeba říkat.

Boj se zbraní: 3 (jedenapůlruční meč)
Na kněze ovládá meč opravdu hodně slušně - většině profesionálů se sice úplně nevyrovná, ale ani za nimi nijak významně nepokulhává. Talent na máchání mečem rozhodně má.

Boj beze zbraně: 1
S mečem umí zacházet lépe, ale v pěstním by snad také hned nepadl naznak.

Gramotnost: 1
Život v klášteře pochopitelně přinesl i nějaké to ovoce - Eirlenn umí číst a psát, ale dál než přes základy se nedostal. Nicméně zatím si s nimi vystačí.

Léčitelství: 3
Něco, co ho naplňuje a zajímá, a na co má přirozený talent. Rozezná běžné bylinky a ví, jak je použít, dokáže ošetřit většinu zranění, zamezit infekci, a tak podobně. Svoje znalosti ale nadále intenzivně rozšiřuje, neboť dobře ví, že se ještě pořád má co učit a za mistra se rozhodně nepovažuje.


INVENTÁŘ:
~ tlumok s bylinami, odvary a mastmi, a také základním léčitelským vybavením
~ pár svitků pergamenu a kus uhlu, aby si mohl poznamenávat všechno zajímavé, co ho cvrnkne do nosu
~ obyčejný jedenapůlruční meč
~ zelenkavý teleportační krystal Bratrstva úplňku

EDITACE KARTY:
28.3.2018 - přidán meč do inventáře, jaksi na něj bylo omylem zapomenuto
30.4.2018 - přidány body do vůle (výročí fóra)
6.5.2018 - rozsáhlejší editace týkající se dohraného questu - do vzhledu přidáno tetování, poupravena loajalita, dopsána herní historie a editnuty dovednostní body
5.6.2018 - body za derby

ODEHRANÉ QUESTY:
Bratrstvo úplňku
Naposledy upravil Eirlenn dne 05 čer 2018, 06:56, celkově upraveno 6
Obrázek

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 308
Registrován: 19 dub 2016, 12:40

Re: Eirlenn

Příspěvek od Zenn » 26 bře 2018, 20:03

Přepočítej si body, pak nebudu proti :)...
Obrázek
Mé další postavy = Kayla, Eshkha, Rokytka -> tzn. pokud vám začnou vypravěčovat, berte to vážně xD
PS. nemrkejte na mne ;)

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 330
Registrován: 09 kvě 2016, 22:41

Re: Eirlenn

Příspěvek od Silas » 28 bře 2018, 00:39

Už jsem tadyyy

Obrázek
SCHVÁLENO
28.03.2018
Obrázek
zmijí amulet nosí schovaný pod košilí a zbrojí; pokud pozorně posloucháte a víte, co hledat, odhalíte slabý nilfgaardský přízvuk


Zpět na Kartotéka přijatých postav

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

„Zamilovat se do sebe - to je románek na celý život.“ Oscar Wilde