Chat

QUEST: Rychle a zběsile

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 260
Registrován: 08 bře 2018, 11:20

Re: QUEST: Rychle a zběsile

Příspěvek od Reginald » 06 čer 2018, 18:38

Cyrriel + Leto

Lítostivé pohledy na slečnu Brieannu neměly valný účinek, vlastně to i docela vypadalo, že něco takového naprosto ignoruje. „Tolik povyku kvůli jednomu koni,“ odfrkla si, když i Cyrri prohlásil, že hledá otcovu klisnu, a zašklebila se. „Kdybych se mu ztratila já, možná by si toho ani nevšiml.“ Zaznělo z jejích úst skoro zlostně, ale pro Cyrriho nebylo žádnou novinkou, že mezi lady Brieannou a baronem nepanují zrovna idylické vztahy.
Kůň byl zkrocen, závod začínal za chvíli, a podkoní se kradmo ohlížel po své paní, když pomáhal Letovi chystat koně na závod. „No jo, pane, ale ten kůň za to nemůže, že je lady taková.“ Vztáhl jeho slova spíš na lady než na koně. „Kdyby to s ním uměla, nevyváděl by, ale ne, ona si nedala říct. Mohla mít jakéhokoliv jiného, kliďase, co by možná sice závod nevyhrál, ale taky by se alespoň nechal v klidu osedlat, aby se na něm ten závod dal vůbec jet.“ Mumlal si pod vousy, zatímco upevňoval třmeny a kontroloval, zda sedlo sedí a neklouže koni po hřbetě. Byl rád, že ho nemusí držet on, protože s ním se hřebec takhle klidně nechoval, asi že se ho doopravdy bál. „Jenže to by nebyla naše lady. Když umí zkrotit koně její sestra, ona to přece zvládne taky.“ Brblal dál, načež na Leta kývl, že je všechno v pořádku a může na start. A na závodní dráze už ho pozorovala lady s Cyrrim na tribunách, a že se bylo na co dívat.
Zatímco Leto byl na trati, lady Brieanna se usadila vedle Cyrriho na tribuně mezi diváky, a usmívala se na strany, když se kolem prohnal její kůň s Letem na svém hřbetě. Obdiv se jí odrážel v obličeji tak jasně, že o něm nemohlo být pochyb. „Takže...“ přitočila se k Cyrrimu, když závodníci zmizeli z dohledu, „jakými talenty, že to oplýváte?“ Broukla zvědavě a usmála se. Když se však hovor stočil znovu ke koním, bylo vidět, že je spíše otrávená. „Moc ne, můj otec vlastní jen jednoho. Stála ho celé jmění.“ Pokrčila rameny a znovu se zadívala na trať, jestli v ohybu zatáčky nespatří svého šampiona. „Kdyby takových koní měl víc, asi by mu tolik nevadilo, kdyby se ztratila,“ usoudila přemýšlivě, ale pak už napjatě vyskočila na nohy, když se ze zatáčky vyřítil první kůň - ten její. „ANO!“ zavýskla nadšeně a zatleskala, oči jí při tom zářily štěstím a přemírou adrenalinu. Když Leto proběhl cílem jako první a své spoluzávodníky nechal daleko za sebou, nemohlo být na tribuně šťastnější dámy. „Možná toho koně někdo vzal k řece, aby jí rozproudil krev před závodem a trochu ji umyl.“ podotkla k Cyrrimu a ukázala směrem, kde tekla řekla. Pak už se davem proplétala k Letovi s širokým úsměvem na rtech, aby ho nadšením objala a políbila na tvář. „Je něco, co neumíte?“ broukla k němu zastřeným hlasem a spokojeně vydechla.

Elaine + Arleight

„Ale no tak, neměl byste ho odsuzovat jen proto, že je jiný než ostatní,“ broukla jakoby nic, když Arleight začal mluvit o Ilrahelovi. Nemusela ho mít přehnaně ráda, ale když zrovna nevyšiloval (a že vyšiloval často), byla s ním i docela zábava. Na jeho účet. „To jste asi jediný, kdo by se jí rád vyhnul. Někdy si říkám, že jsem vedle ní naprosto neviditelná. Všichni obletují jen ji...“ poznamenala i ona něco ke své sestře, aniž by to vypadalo, že by jí to vadilo, nebo že by se na Arleighta zlobila za jeho slova. „Nicméně, jak říká Elaine, radši bych před ní pomlčela o tom, že je rašple.“ Šeptla k němu pobaveně. Navzdory tomu, jak závažná byla situace kolem koně, Agneis nevypadala, že by potřebovala vyšilovat podobně jako Ilrahel nebo jako by snad vyšiloval její otec, což nikdo z přítomných nechtěl zažít.
Když bylo vše uvázáno a na svém místě, poděkovala Arleightovi za pomoc a rozcuchala Tomovi vlasy, načež ho poslala, aby zkontroloval Ilrahela a aby se vydal pátrat na vlastní pěst, protože jich bylo ve skupince už dost. A větší množství by jen znamenalo, že by mohli znehodnotit možné stopy, které se na místě nacházely. Jacqueline byla možná zázračná kobylka, ale létat ani levitovat neuměla, pokud se tedy nepropadla do země, muselo po ní něco zbýt. A v Ilrahelově pokoji to určitě nebylo, ačkoliv ona poznámka rozeskotačila jiskřičky v Agneisiných očích, když se na mladíka s páskou přes oko zadívala. „Nemám to tam ráda, je to tam moc růžové. A je tam moc peří,“ odtušila na návrh pokoje a raději odkývala ty stáje, do kterých se ihned vydali. „Utažené je to dost, drahý pane,“ ujistila ještě Arleighta a mrkla na něj, nicméně pak už nasadila vážný výraz.
Když dorazili ke stájím, Ilrahel se k ní hned vrhl s prosebným výrazem v očích, aby to neříkala otci, protože by ho dozajista vyhodil a zbičoval a nebo naopak a možná to ještě zopakoval, a jeho alabastrová hladká pleť by tak utrpěla nenávratnou škodu, což by byla škoda. Agneis vypadala, že elfa ignoruje, že ji víc zajímají stáje a stání, kde kobyla obvykle vyčkávala své šance na výhru. Když se sehla k zemi, aby se probrala slámou a zeminou, potichu zaklela s Freyiným jménem na rtech, a pak se postavila, zamračená a celkově nespokojená. „Je tu hodně stop, těžko říct, které patří komu,“ ušklíbla se a tázavě se zadívala na oba přítomné, jestli náhodou někdo z nich neví, jak se se situací vypořádat. „Možná, když se trochu porozhlédneme okolo, že na něco narazíme...“ navrhla nakonec a vyšla před stáje, stále bez potřeby nějak reagovat na vlezlého elfa, co se za ní plazil na kolenou, aby mu odpustila a otci nic neříkala. Agneis místo toho poodešla dál, klekla znovu k zemi, jakoby v prachu hledala stopy a cosi si tiše mumlala.

Mimo herně:
Hody za Agneis :|
Reginald hodil/a 3d6 a součet kostek je 9:
4, 3, 2

Reginald hodil/a 1d6 a součet kostek je 6:
6

Reginald hodil/a 3d6 a součet kostek je 11:
3, 6, 2


Vy si házíte na všímavost (i pokud ji nemáte ve schopnostech) a máte díky požehnání +1 kostku navíc (ale nemusíte ji využít na všímavost).
Reginald Hawke
Aktivita: převážně večer, dopoledne k nezastihnutí, pondělky až do prosince bez větší odezvy
někdy možná odpovím o den později, předem se omlouvám
| +
Obrázek

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 69
Registrován: 08 dub 2018, 21:06

Re: QUEST: Rychle a zběsile

Příspěvek od Cyrriel » 07 čer 2018, 08:01

„To neříkejte,“ opáčil Cyrri jako někdo, kdo takový fakt, že by otec nehledal ztracenou dceru, odmítal přijmout. Samozřejmě si byl ale dobře vědom toho, jaké vztahy mezi baronem de Broch a jeho dcerou Brieannou panují, a nedivil by se, kdyby to, co lady říkala, byla aspoň částečná pravda.
Co se dělo okolo ďábelského koně a Leta, to Cyrriel celkem ignoroval – jako správný zvěd sice koutkem oka sledoval, co se děje opodál, a jedno ucho měl natočené tím směrem, ale jinak věnoval veškerou pozornost lady Brieanně, na jejíž spodní prádlo by se rád podíval zblízka. Problém byl ten, že tahle dáma působila jako nedobytná pevnost.
Brzy se společně usadili na tribunu, aby mohli sledovat závod, i když... Cyrriela ten závod pranic nezajímal. V koních se nevyznal a závody vždycky považoval jen jako příležitost, jak zjistit zajímavé informace a možná si trochu přivydělat tím, že někoho obere o měšec. „Především pohybovými,“ plácl s vážnou tváří, když se ho lady Brieanna zeptala na talenty. „Ale mám také mnoho...,“ Cyrrimu vypadlo lidské slovo, takže se zamyšleně zamračil. morálních,“ vzpomněl si konečně, „kvalit.“
Jeho talenty a kvality šly ale k ledu, když Leto vyhrál závod a lady Brieanna z něj zřejmě byla mokrá až za ušima. Cyrri se nespokojeně zakabonil, ale co mohl dělat? Nic. Rozumně se tedy rozhodl stáhnout ocas mezi nohy a vzdálit se, být užitečný. „Děkuji za rady, drahá lady Brieanno, zatím na viděnou,“ rozloučil se těsně předtím, než Brieanna zamířila poblahopřát svému šampionovi, a poté Cyrriel zamířil kamsi k řece, jak mu bylo doporučeno.
Cestou se rozhlížel kolem sebe, jestli nezahlédne něco zajímavého, ale jinak se na pátrání hodlal více soustředit až u řeky, i když bylo dost možné, že tam nenajde vůbec nic.

Mimo herně:
Já taky zkusím tu všímavost (1), jo?
Cyrriel hodil/a 1d6 a součet kostek je 4:
4

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 269
Registrován: 19 dub 2016, 12:39

Re: QUEST: Rychle a zběsile

Příspěvek od Arleight Primm » 14 čer 2018, 22:41

"Jiný než ostatní?" vyprskl Arleight smíchy. "On je růžový a od Bersaceho," zakroutil nad tím hlavu s protočením očí. Jak věděl, že od Bersaceho, to už byla další věc, ale něco takového jako Irhael? Bylo to skoro, jako by to vyblil jednorožec. Kdo si něco takového přál mít doma?
"Lady Brianna je s prominutím manipulativní čůza," poznamenal Arleight, který rozhodně nešetřil tím, co si myslel o téhleté lady i když jí ještě ani neviděl. Samozřejmě mu bylo jedno, že je to sestra tady slečny, protože očividně kašlal na pravidla, ať už byla jakákoliv. "Celkem bych radil, aby obletovali vás, ale snažit se chlapovi vnutit holku je asi jako snažit se Irhaelovi vnutit oranžovou," bleh, fuj, oranžová, jak někdo mohl nosit oranžovou. Škaredá barva. "Já bych ale proti dalšímu zavazování neprotestoval" andílkovsky se koukl do strany, jenže všichni znali Arleighta a věděli že ani jako andílek nevypadá, na tož aby jedním byl. "Nebo rozvazování," přisadil svému ďábelskému já znovu.
"Ale kdepak, vlastně bych tam s vámi mnohem raději čekal, až si Irhael slízne svůj problém a moc bych si to užíval," culil se Arleight od ucha k uchu. Jo, tohle byl ten pravý princ na hledání koně. Určitě. Nebo prostě jen perverzák. Na slečny, ne na koně. Ale nemohl si pomoct, Elaine byla čarokrásná a Agneis měla říz. Nemohl nemít narážky.
Jakmile dorazili ke stájím, prohlédl si Arleight nelítostně Irhaela a odplivl se vedle něj. Jednou si s ním chtěl zahrát karty, už jen pro to, že to muselo být velmi komické.
Arleight se poroyhlédl okolo. Tedy. Okolo. Okolo Agneis až od hlavy k patě. A taky na to, jak si přičupla a on se mohl koukat na její poyadí, dokud svůj ďábelský úsměv neschoval za otrávené povzdechnutí a nezačal opravdu koukat po něčem co by pomohlo.

Mimo herně:
Všímavost
Arleight Primm hodil/a 1d6 a součet kostek je 6:
6
Obrázek
I see no future for myself, nor do I see any past.
Obrázek

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 16
Registrován: 17 úno 2017, 15:30

Re: QUEST: Rychle a zběsile

Příspěvek od Leto » 15 čer 2018, 19:19

Leto seděl na koni.... překvapivě, ale přemýšlel, zda-li mladá lady trpí komplexem méněcennosti vůči svojí sestře. Starší často žárlí vůči mladším, protože se jim nedotává tolik pozornosti, od doby co se narodí další dítě. Ale to stejné mhou říct, madší, protože oni nejsou prvorození. Naštěstí Leto tohle nemusel řešit, jako jedináček toto neznal. Ale jednou, či dvakrát nad tím přemýšlel.

Když závod začal, Leto pobídl koně a ten vystřelil, jako kdyby ho honil ďábel, on sám byl ten ďábel. A Leto na něm musel jet. Ale aspoň běžel... bežel rychle, rychleji, než Leto čekal pod jeho rukou. Kůň byl jako šílený, ale poslouchal. Čaroděj nebyl zvyklý na takové rychlosti a byl si jistý, že pokud ho kůň shodí, tak aspoň zemře rychle. A pak to přišlo. Objevila se cílová rovinka, Leto projel a mohl zastavit.
V momentě, kdy ho odvedli z tratě stále seděl na koni, upřímně... útroby i zadek měl sevřený ještě teď. Pomalu sesedl a koukal na koně. Opravdu to byla pekelná stvůra, ale očividně ho měl rád... a Leto koně teď taky, přece jen mu pomohl v úkolu. Na kterém mu tedy až tak nezáleželo, ale čaroděj nerad prohrával.
Koníka poplácal, aby mu poděkoval a konečně se s nohama pevně na zemi otočil. Dav kolem očividně slavil jeho vítězství... těžko říct, kolik lidí sázelo. Ale to už se zjevila Brieana a vrhla se čarodějěi kolem krku a líbla ho na tvář.
Holka, já ani nevěděl, že zvládnu.... Pomyslel si Leto a usmál se. "Něco málo by se našlo."
"Svoji část dohody jsem dodržel.... nebo existuje ještě něco, po čem vaše srdce touží?" Zašeptal Leto, tak aby to ideálně slyšela jen ona. Doufal, že tady ze sebe nedělá jen šaška a lady něco ví. Minimálně se hodí aspoň ty peníze... a když se poštěstí, tak ta večeře také není k zahození... na chvíli jej napadlo, zda-li dnes nebude krotit jen koně.
Obrázek

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 270
Registrován: 11 bře 2018, 12:45

Re: QUEST: Rychle a zběsile

Příspěvek od Elaine » 17 čer 2018, 15:27

Lehkou společenskou konverzaci s Agneis obstarával Arleight, takže Elaine neviděla důvod se do jejich laškování nijak zvlášť zapojovat. Jen tiše, nesouhlasně mlaskla, když Arleight zmínil, že je Brieana manipulativní čůza a maličko se na něj zamračila. Ať už mohla mít lady jakékoliv kvality, takhle se o ní prostě nemluvilo. Takhle se nemluvilo o jakékoliv dámě. Tečka.
Takže se vydala ke stájím společně s těmi dvěma a tam se zastavila kousek od Agneis. Jak se zdálo, mladá lady nejspíš jezdila s otcem na lov do lesů. Čarodějka alespoň získala podobný dojem podle toho, jak se cílevědomě sehnula a ohledávala stání a stáj.
Elaine její počínání sledovala a zamyšleně se kousala do rtu. Nebyla stopařka, neměla s podobným rozeznáváním stop zkušenosti, ale třeba si něčeho všimne.
Pak cosi tiše nesrozumitelně zamumlala, párkrát trhla onou rafinovaně skrytou stuhou, aby měla větší volnost pohybu. Vysoký rozparek ji netrápil, v tomhle ohledu měla dost sebejistoty na to, aby dokázala s grácií unosit i pytel od brambor.
Alespoň měla něco, s čím si mohla při přemýšlení pohrávat v prstech, když si také přidřepla, konečky prstů volné ruky položila na zem a vyslala skrz svou Moc do okolí, jestli třeba něco nezjistí tímhle způsobem. Někteří mágové a čarodějky dokázaly pomocí předmětu patřícímu dané osobě nebo živému tvorovi zjistit pomocí jednoduchého, či o něco složitějšího kouzla, kde se ta osoba nebo tvor nachází. To by ovšem Elaine musela mít trochu jinou specializaci.
Takže bude muset jen pozorně koukat a doufat, že jí magie napoví, jestli tam někdo v nedávné době třeba nepoužil nějaké zaklínadlo, aby si krádež koně ulehčil.

Mimo herně:
Magie
Elaine hodil/a 4d6 a součet kostek je 13:
5, 1, 4, 3


Všímavost
Elaine hodil/a 2d6 a součet kostek je 6:
3, 3


Požehnání prozatím ponechávám v záloze. :)

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 260
Registrován: 08 bře 2018, 11:20

Re: QUEST: Rychle a zběsile

Příspěvek od Reginald » 20 čer 2018, 13:12

Leto

I kdyby Leto své myšlenky o tom, že netušil, zda to vůbec zvládne, vyslovil nahlas, lady Brieanně by to v tuto chvíli bylo už zřejmě jedno. Její kůň zvítězil, tím pádem i její pýcha a svět se najednou zdál být krásnějším místem. Na Leta se proto uculovala a když už u něj byla tak blízko, neodpustila si důvěrné pohlazení látky jeho svrchníku vlastní dlaní. Koketka jedna. „Mé srdce touží po mnoha věcech, ale v tuto chvíli jsem spokojená,“ broukla a kousla se do rtu. „Doufám, že až vás hledání té herky omrzí, přijdete si vyzvednout svou výhru.“ Čímž dle svého výrazu myslela spíš onu večeři než peníze, které se k Letovi dostaly víceméně obratem. Nebyl to lehký váček, kdekdo by na jeho místě skákal radostí do stropu. Pokud se však lady dostalo ujištění, že se s Letem ještě později uvidí, s výrazem naprostého otrávení ukázala rukou ke kopcovité zalesněné krajině na úplně opačné straně, než se nacházela řeka, kam před tím poslala Cyrriela. „Toho koně odvedli tímhle směrem.“ A víc v té záležitosti očividně nemínila udělat.
Pokud se Leto vydal k lesu, zanedlouho mohl narazit na skupinku svých spoluhledačů, ač jeden jim stále chyběl.

Arleight + Elaine

Agneis naštěstí neměla v povaze se nimrat v rozdílných názorech svého okolí, takže Růženka od Bersaceho i její manipulativní sestra-čůza byly ponechány bez komentáře. „Možná je dobře, že mě nikdo neobletuje. Pravděpodobně bych s nimi totiž umřela nudou nebo oni se mnou.“ Pokrčila rameny a tomu dalšímu lehce provokativnímu návrhu věnovala jen pobavený úsměv, možná se jí malinko zajiskřilo v očích.
Jejich hledání nakonec neslo ovoce a všichni tři se nakonec sešli na stejném místě, kde bylo jasně vidět stopy podkov mířící k lesu opodál. Krajina se tam zvedala do kopců a vlastně nebyl jediný důvod, proč by tím směrem někdo měl vést svého koně. „Tohle vypadá přinejmenším podezřele,“ usoudila Agneis a nedala jim moc šancí nesouhlasit. Les na kraji nebyl hustý a brzy narazili na mýtinku a... Leta.

Cyrriel

Cyrri měl velké štěstí, že si jeho odchodu na opačnou stranu všiml Tom, který pohyby skupinek nenápadně sledoval za komínem. A protože Leto i Agneis s ostatními zamířili k lesu, pan elf šel prostě špatně. Tom seskočil ze střechy a šupajdil si to za Cyrrim tak rychle, jak jen to dokázal. „Sím, pane, asi jdete uplně blbě, protože Bručoun s Drsňákem, Zlatovláskou a Agni zamířili k lesu.“ Poukázal na prostý fakt, že ho lady Brieanna poslala místo do háje k řece, ale vlastně taky i do háje.
Reginald Hawke
Aktivita: převážně večer, dopoledne k nezastihnutí, pondělky až do prosince bez větší odezvy
někdy možná odpovím o den později, předem se omlouvám
| +
Obrázek

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 69
Registrován: 08 dub 2018, 21:06

Re: QUEST: Rychle a zběsile

Příspěvek od Cyrriel » 22 čer 2018, 17:39

Cyrriho popravdě ani nenapadlo, že by mu lady Brieanna mohla zalhat, přestože věděl, jaké je povahy, a věděl, že by neměl důvěřovat nikomu a ničemu. Jenže byl tak zhrzen tím, že její přízeň vyhrál ten krajně nesympatický chlápek, že nad tím prostě moc nepřemýšlel a vlastně byl docela rád, když vyklidil pole.
Když ho tedy o chvíli později zastavil ten přidrzlý ušoplesk, který si předtím tak drze utahoval z Ilrahela, Cyrriel se zastavil a překvapeně zamrkal. „A jak víš, že oni jdou dobře?“ namítl a nepatrně se přitom ušklíbl. „Tak fajn, ukážeš mi kudy?“ rezignoval vzápětí, tázavě povytáhl obočí a podíval se přitom na Toma.
A jestliže mu chlapec ukázal, kam by tedy měl nejspíše vyrazit, Cyrri vykročil daným směrem a doufal, že tentokrát už jde dobře. To hledání nějakého pitomého koně už ho opravdu přestávalo bavit a doufal, že brzy přijdou na nějakou dobře patrnou stopu, jinak ztratí ten zbytek odhodlání, co mu ještě zbýval...

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 269
Registrován: 19 dub 2016, 12:39

Re: QUEST: Rychle a zběsile

Příspěvek od Arleight Primm » 23 čer 2018, 09:11

"Řeklo děvče, co závodí na koních," opáčil na to, že by s ní umřeli nudou. Nedokázal si představit, že by to bylo vůbec možné, ale co sám věděl, že ano? A lézt jí až příliš do zadku nehodlal, na to měl dostatek svojí důstojnosti i Arleight. Důstojnost sice nebyla jeho druhé jméno s tím, jak často mu někdo kradl kazajku, nebo kalhoty, ale nebyl zase až tak marný.
Když tak hledali, nakonec se všichni dostali k podkovám u lesa. Arleight se na to koukal a taky se koukal na les. První co ho napadlo bylo, že momentálně někdo koně buď odváděl daleko, daleko pryč, nebo zkrátka utekl. Ale to nebylo pravděpodobné. A bohužel, narazili při jejich hledání na muže.
Obrázek
I see no future for myself, nor do I see any past.
Obrázek

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 270
Registrován: 11 bře 2018, 12:45

Re: QUEST: Rychle a zběsile

Příspěvek od Elaine » 24 čer 2018, 10:25

„To většinou říkají ty nejzajímavější osoby,“ poznamenala jen Elaine tlumeně s úsměvem, když Agneis prohlásila, že by se s ní někdo nejspíš unudil.
Ale to už vyrazili směrem k lesu, kde se na mýtince potkali i s tím chlapíkem s ocelovou rukavicí.
„Jak jde pátrání?“ oslovila ho vlídně konverzačním tónem, i když na ni nepůsobil dvakrát sdílným dojmem. Ale třeba bude mít dobrou náladu a něco zjistí. Třeba, že je na tom úplně stejně bídně jako oni.
Rozhlédla se, jestli kromě stop vedoucích k lesu nezahlédne ještě i něco dalšího. Taková mýtina, to je skvělé místo kupříkladu na přepad.

Mimo herně:
Smysly
Elaine hodil/a 1d6 a součet kostek je 4:
4

Všímavost
Elaine hodil/a 2d6 a součet kostek je 5:
4, 1

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 16
Registrován: 17 úno 2017, 15:30

Re: QUEST: Rychle a zběsile

Příspěvek od Leto » 24 čer 2018, 14:45

Leto se zhluboka pomalu nadechl nosem a opět vydechl. Kdyby nebyl muž slova, tak se vykašle na hledání nějakého koně a jde dělat společnost mladé lady. Ale už rozdělal nějakou práci a nerad odcházel od rozdělaných věcí. Na druhou stranu, dočasně uspokojil tužby baronovy dcery.
Vzápětí se mu dostal do rukou váček, který si potěžkal. Nebylo to nic závažného, ale za úsilí, které vynaložil možná i odpovídající. Rozhodně nebude muset psát cechu o další finanční dotaci, když si zrovna na nějakou dobu vydělal. Vložil jej do jedné z větších kapes na opasku a usmál se.
"Má Lady... má čest mě nutí dokončit svou práci. Ale pokud se nepletu, večeře, je od slova večer. A jsem si jistý, že do té doby již budu zpátky a těšit se vaší přítomnosti."

Na to se lehce uklonil a natáhl ruku, aby mohl něžně zvednout tu její a naznačit polibek na hřbet ruky. Což samozřejmě úplně tak nedělal ze slušnosti, ale z vypočítavosti.
"Už se nemůžu dočkat dalšího shledání." Zašeptal, na to se otočil a vyrazil nejprve ke slouhovi, od kterého si vzal meč s rukavicí a poté už přímo vyrazil směrem, kterým mu ukázala baronova dcera. Bylo na místě vyrazit trošku rychlejším tempem, ale zase nechtěl běžet.

Čaroděj vyrazil s odhodláním tule šarádu vyřešit co nejdříve, aby se mohl věnovat zajímavějším věcem. Došel na mýtinku a rozhlédl se, v momentě, kdy dorazili další tři hledači. Dva si pamatoval a třetí... mu byla povědomá. Pravděpodobně baronova druhá dcera, kam jinam by "společníci" šli... Navíc byla stejně krásná, jako její sestra, možná o něco více, ale nevypadala, že by měla takovou tu divokou jikru. To už jej ale oslovila ta zlatovláska. "Zrovna jsem dorazil. Ale vítám vaši společnost." Mile se usmál, ale to bylo asi tak všechno. Jen byl rád, že je zde vícero lidí, kteří by případně mohli zemřít, aby on mohl žít. Samozřejmě by udělal téměř vše, aby ochránil baronovu druhou dceru.... ti ostatní mohli zemřít. Kouknul po lady Agneis a lehce se uklonil. "Leto Aurelius Levian Benauring aep Rienfre var Avry. K vašim službám."
Poté se rozhlédl po místě, zda-li jej něco nezaujme. Něco podle čeho by mohl.... mohli pokračovat.


Mimo herně:
Já vlastně nemám co hodit :D tak pro legraci inteligenci, jestli mu nedojde nějaká.... spojitost :D
Inteligence
Silas hodil/a 1d6 a součet kostek je 5:
5
Obrázek

PředchozíDalší

Zpět na Archiv

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

„Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.“ Jan Werich