Chat

QUEST: Hořký polibek

Na celém Kontinentě se snad nenajde jediná vesnice, kde by někde u cesty nestála ošuntělá dřevěná vývěska s přibitými vzkazy a inzeráty. I začínající dobrodruh dokáže mezi výhodnou nabídkou slepičích vajec a přisprostlou milostnou poezií snadno najít zakázku, ze které by mohla koukat slušná odměna, ať už jde o pomoc s nestvůrou, ztraceným dítětem, a nebo obyčejnou sezónní pomocí na poli...
V tomto fóru probíhají hry vedené vypravěčem. Questy je možné hrát paralelně s hrou v eventu nebo volné hře.
Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 389
Registrován: 09 kvě 2016, 22:41

Re: QUEST: Hořký polibek

Příspěvek od Silas » 17 zář 2018, 01:38

"Štěstí je jedna věc... raději jsem připraven." Zamručel ti proti přání štěstí.
Veterán vypadal více, než potěšen, když už jste oba odcházeli. Schoval se opět ve svém srubu a už jste o něm neslyšeli, neboť jste po nějaké chvíli byli už i z dohledu a zpátky do města.
"Ech... no jo.. Pousmál se Peter a pokračovali jste dál, než došla tvá další otázka. "Máme tři hospody. Dva bordely, hráčské doupě. Všude se najde něco... úplně netuším, kam bych vyrazil prvně." Odpověděl ti ne zrovna líbivě, neboť to bylo možná až moc míst... možná více, než by někdo chtěl.

"Snažíme se hlídkovat jak to jde, ale pořád chodíme pozdě. Pokud se večer něco stane, hodilo by se vědět, kde budete... vyšetřovat, nebo spát." Z jeho tónu začínalo cítit, že by si i on sám někde sedl s pivem v ruce.
Obrázek
zmijí amulet nosí schovaný pod košilí a zbrojí; pokud pozorně posloucháte a víte, co hledat, odhalíte slabý nilfgaardský přízvuk

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 271
Registrován: 08 bře 2018, 22:02

Re: QUEST: Hořký polibek

Příspěvek od Fírean » 20 zář 2018, 07:42

Fírean rozhodně neviděl důvod, proč se u starce zdržovat déle, takže společně s Peterem zamířil zpátky do města a přemýšlel nejen nad obludami, ale taky nad tím, kolik času asi ztratil, a jestli tuhle záhadu zvládne rozlousknout včas.
„Tak jednu tu hospodu vyberte a zajdeme tam... trochu se občerstvit, co vy na to?“ ušklíbl se zaklínač pobaveně, protože nebyl nevšímavý idiot a správně tušil, že už by Peter rád za odměnu svlažil hrdlo - ono se nebylo čemu divit, vždyť se takhle trmáceli z místa na místo už poměrně dlouho a ještě se ani nezastavili, aby se někde najedli, nebo napili. Fírean byl na tenhle způsob života zvyklý a uměl se uskromnit, ale nemohl a nechtěl k tomu nutit i chudáka strážného, který ho beztak už musel mít plné zuby.
„No, ta hospoda, kam jdeme... jak je na tom s ubytováním? Pokud tam nemají štěnice ve slamnících, klidně zůstanu tam,“ usoudil a pokrčil rameny. On byl konec konců navyklý spát někde venku, hezky pod širákem, a střechu nad hlavou obvykle považoval za luxus.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 389
Registrován: 09 kvě 2016, 22:41

Re: QUEST: Hořký polibek

Příspěvek od Silas » 21 zář 2018, 00:23

Peter souhlasně zamručel a lehce zrychlil krok, jak se mu nejspíše plán líbil. Nakonec jste zamířili do jiné hospody, než u které se stala jedna z vražd.
"Není to nalévárna pro chudinu. Myslím, že podmínky splňuje." Zakýval hlavou a po chvíli jste už dorazili k podniku. "U Čarovné Kozy"

"Redanské, Kaedwenské, nebo Rivské?" Poprvé vypadal opravdu nadšený a samozřejmě... šlo o světlé, tmavé, nebo třešňové pivo.
Osazenstva tam byla možná polovina, takže jste měli stůl pro sebe a Peter rovnou vyrazil za hospodským, aby se o chvíli později vrátil s dvěma korbely piva. Načež se posadil a zvedl ten svůj.
"Postel vyřízena. Stačí přijít. Jídlo tady bude-" To už hostinský postavl doprostřed stolu tác s rozkrojeným chlebem, který měl stále svou teplotku. Několika klobásami, co voněly na sto honů. Kuřecími nožkami pokrytých zlatavou kůrčičkou. Sýrem děravým, jako by jím prolezla spousta malých myšek. Okurkami délek i šířek. Několika vejci bílými i zlatými. Houbami, nakrájenými a ohřátými. Nasekanou cibulí, co jistě rozplakala kuchtíka. A nakonec miskou směsice jahod, malin a borůvek, které hrály barvami. "Dřív, než jsem čekal..." Pousmál se a významně pohlédl na hospodského.
"Jedna, dvě službičky a hned je jako král..." Kdyby mohly strážného oči pozřít to, co teď leželo mezi vámi, jistě by to udělaly, jak je vykulil. "Možná by se našla i nějaká polévka... kuřátko..." Zamlaskal a nabodl klobásku na vidličku, které jste i s noži dostali... spolu s pohledem, který značil, že klidně půjde obstarat i něco dalšího.

"Udusíš se Péťo... udusíš a praskneš!" Ozvalo se od hostinského, který ani nestačil dojít zpátky na své místo.
Obrázek
zmijí amulet nosí schovaný pod košilí a zbrojí; pokud pozorně posloucháte a víte, co hledat, odhalíte slabý nilfgaardský přízvuk

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 271
Registrován: 08 bře 2018, 22:02

Re: QUEST: Hořký polibek

Příspěvek od Fírean » 25 zář 2018, 07:28

Fírean si s úšklebkem na tváři prohlédl vývěsní štít hlásající, že se hospoda jmenuje U Čarovné kozy, nicméně navzdory názvu to byl dle Peterova tvrzení celkem slušný podnik a zaklínač se mu rozhodl věřit.
Následoval jej tedy dovnitř, usadil se u jednoho ze stolů a zkoumavým pohledem přelétl ostatní osazenstvo lokálu. Samozřejmě přitom i špicoval uši, protože člověk nikdy neví, kdy zaslechne něco, co by se později mohlo ukázat jako užitečné. „Kaedwen, díky,“ opáčil, když se Peter se špatně skrývaným nadšením hodlal vydat pro pivo.
O chvilku později byl zpátky i s pivem a oznámením, že je zařízen nocleh, za což mu byl Fírean upřímně vděčný. „Díky. Zaplatí vás za to aspoň?“ zeptal se s povytaženým obočím, pozvedl svůj korbel a pak se pořádně napil, protože měl neskutečnou žízeň. I jídlo dorazilo překvapivě rychle a Fírean měl při pohledu na tu hostinu opravdu co dělat, aby mu nezačaly sliny kapat po bradě. Polkl, nasál všechny ty vůně, které mu díky zbystřeným smyslům skoro způsobovaly orgasmus, a uznale se pak na Petera podíval. „Tohle se vám povedlo,“ pokýval spokojeně hlavou. Dlouho neotálel, natáhl se pro kuřecí paličku a zhltl ji rychle jako hladový vlk.
„Já myslím, že tohle bude stačit,“ uculil se Fírean spokojeně, načež se zasmál prohlášení hostinského. Pak se pustil do jídla, přičemž si ale nepřestával všímat toho, co se děje kolem, a usoudil, že když nic nezaslechne, mohl by se zeptat třeba právě hostinského. Ti zpravidla věděli nejvíc, kdo ví, třeba zaslechl nějakou zajímavou povídačku o příšeře, která sužuje město.

Mimo herně:
Smysly na odposlouchávání 2
Fírean hodil/a 2d6 a součet kostek je 9:
5, 4

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 389
Registrován: 09 kvě 2016, 22:41

Re: QUEST: Hořký polibek

Příspěvek od Silas » 04 říj 2018, 00:54

Peter prohlásil něco o tom, že plat má více, než dobrý. Cokoli se dělo potom se změnilo v slabé chrochtání a spokojené mručení, které mu způsobovalo jídlo, co do sebe házel, jakoby neměl dno.
Zaslechnout kolem nic pořádného nešlo. Jen trocha opileckého kecání, stěžování si na všechno možné a nadávání u karet. Zato u hostinského se dalo pochodit více. Na chvíli si k vám přisedl a po krátkém přemýšlení popsal pár věcí, co slyšel. Převážně že v domě u trpaslíka něco straší, ale pravděpodobně je to sám trpaslík. To už jsi slyšel. Potom, že něco před pár dny chodilo v noci kolem hradeb. Mimo dohled, ale chodilo. Načež Peter zamumlal, že tam nic nebylo, ale hospodský měl vlastní názor, vzhledem k tomu že pár strážných tvrdilo to samé, zatímco Peter to popíral. Sám hospodský si ale myslel, že ne všechno musela být příšera. Gunthera možná sekla příšera, ale musela to všechno udělat ona?

Hospodský ti už jen věnoval zkoumavý pohled, zdali to ještě někoho napadlo. Hned potom si stejný vyměnil s Peterem, který jen zamručel. "Pokud najdeme vůbec něco." Položil ohlodanou kuřecí kost na tác a napil se piva, načež potlačil říhnutí. "Pokud je to jak říkáš. Musíme stejně něco najít. A potom se uvidí."
Obrázek
zmijí amulet nosí schovaný pod košilí a zbrojí; pokud pozorně posloucháte a víte, co hledat, odhalíte slabý nilfgaardský přízvuk

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 271
Registrován: 08 bře 2018, 22:02

Re: QUEST: Hořký polibek

Příspěvek od Fírean » 14 říj 2018, 08:20

Fírean se musel šklebit, když slyšel, co se kolem odehrává za rozhovory. Popravdě ani nečekal nic lepšího, než nadávky u karet, stížnosti, oplzlé opilecké řeči, a tak podobně, ale doufal, že by mezi tím vším mohl zaslechnout nějaké drby, které by se mu hodily. Očividně však neměl mít štěstí.
Štěstěna se na něj usmála až ve chvíli, kdy si k nim na okamžik přisedl sám hostinský, aby jim vyklopil, co slyšel. Zaklínač žádné informace, které od něj získal, nebral na lehkou váhu, a pečlivě si všechno, co vyslechl, uložil do paměti. „Díky za pomoc, třeba se bude k něčemu hodit,“ pokýval spokojeně hlavou. „Ale jak říká tady Peter, musíme to nejdřív prověřit.“ A třeba ta stopa nikam nepovede... ostatně jako skoro všechny, na které narazili. Fírean měl sice jednotlivé dílky skládačky, ale prozatím je nedokázal správně poskládat k sobě.

Když se dosyta najedl (ale nepřejedl) a napil, pohlédl nakonec na Petera a zatvářil se zamyšleně. „Dojdu se podívat k těm hradbám,“ oznámil. „Vy se ale klidně jděte vyspat, Petere, zvládnu to hravě sám,“ dodal. Jednak protože nechtěl, aby se snad chudák strážný uchodil k smrti, a jednak protože kdyby došlo k nějakému střetu s příšerou, Fírean byl radši, když se mu nikdo nepletl pod nohy.
Ať tak či onak, nakonec vstal od stolu, oznámil hostinskému, že se vrátí později, aby třeba do jeho pokoje nenacpal jiné hosty, a pak už vyrazil do tmy s úmyslem obejít si městské hradby, podívat se po stopách, a případně se dostat i na hradby, aby viděl za ně. Trpaslíka měl v plánu prověřit hned po ránu.

Mimo herně:
Smysly again
Fírean hodil/a 2d6 a součet kostek je 8:
6, 2

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 389
Registrován: 09 kvě 2016, 22:41

Re: QUEST: Hořký polibek

Příspěvek od Silas » 21 říj 2018, 22:16

Peter s hostinským tě nasměrovali, kudy máš jít. Nakonec se ukázalo, že se vlastně vracíš po cestě k hradbě, kde byl zabit jeden z neboštíků. Střáže tě možná neviděly nejraději, ale rozhodně to nebylo nehostinné. Byl jsi zaklínač, avšak někdo, kdo se snaží řešit poměrně velké problémy města. A dva z nich se ukázali jako poměrně ochotní. Jeden menší a masivnější a druhý, dlouhán spíše jako špejle. Grigor a Vancey. Z hradby ti ukázali, zhruba kde se mělo to "něco" pohybovat. Možná dva kilometry od hradby něco chodilo. Pravděpodobně lidská postava, ale byla noc a vzdálenost tomu moc nepomáhala. Spíše cítili, jak se tam něco pohybovalo a občas spatřili něco jako záblest očí? Zas tak moc toho ze strážných vymáčknout nešlo.

Menší strážný potom začal něco brblat, aby ho větší umlčel syknutím. Ale potom se po vzájemném pohledu Grigor rozpovídal. "Něco chodilo skoro pod hradbami. Postava v kápi a plášti. Ale když jsem si chtěli posvítit víc, tak zmizela. Takhle jsme ji za noc viděli ne jednou." Potom, že otevřít bránu nebude problém a že se pokusí signalizovat loučemi. Každý bude držet louč nad sebou, až dojdeš na místo, kde to "něco" viděli. Pod hradbou ještě zvládli halekat. Popřípadě budou signalizovat směr. Pokud by něco viděli, bude jeden mávat loučí a druhý signalizovat směr. Leč jak ti úplně neřekli.

Pak ti dali vlastní světlo, neboť obloha byla už téměr celá černá a poslali ven. Pod hradbou jsi byl kus od místa, kde byla nalezena oběť. A tam, kde procházela postava jsi mohl najít opět ty malé stopy co před tím, pár metrů se daly sledovat a potom, když se ozvalo, že tady asi zmizela, většinou také zmizely, jen aby se objevily někde jide, kam tě vedli z hradeb. Zaklínačský zrak ti dovolil spatřit v a kolem stop stejné zaschlé bílé bláto, co se drolilo z bot, když jste chodili kolem místa oběti a tady byla půda tmavá, takže nebylo odtud.
Obrázek
zmijí amulet nosí schovaný pod košilí a zbrojí; pokud pozorně posloucháte a víte, co hledat, odhalíte slabý nilfgaardský přízvuk

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 271
Registrován: 08 bře 2018, 22:02

Re: QUEST: Hořký polibek

Příspěvek od Fírean » 24 říj 2018, 06:54

Fírean nemohl tvrdit, že by mu to s plným žaludkem myslelo lépe, ale rozhodně se lépe cítil. Samozřejmě v rámci možností, jak se asi tak může cítit člověk, který je na stopě příšeře, o které nemůže navzdory veškeré snaze s jistotou říci, co je vlastně zač, pokud to ovšem vůbec byla příšera, že.
Když dorazil na hradby, nesetkal se sice vyloženě s přátelským či nepřátelským přístupem, ale strážní naštěstí dobře chápali, že je tu proto, aby jim všem vytrhl ošklivý trn z paty. Protože bez zaklínače byli očividně ztracení; jinak by ani radní nevyvěsil tu zakázku, že. A začali do jisté míry spolupracovat a být nápomocní. Zaklínač mžoural do tmy, když mu začali ukazovat, kde se to „něco“ pohybovalo, a přikyvoval na jejich slova.
„Postava v kápi?“ povytáhl obočí, jakmile se dozvěděl, co že to chodilo pod hradbami, ale vzhledem k těm stopám ho to ani příliš nepřekvapilo. „A ta postava... tam prostě jenom chodila, nic víc?“ zeptal se, protože důvod, proč by tohle někdo dělal, mu unikal. Obzvlášť když ta postava musela vědět, že je možné, že ji z hradeb zahlédnou, pokud to ovšem byla myslící bytost.
Na domluvu ohledně signalizace vědmák přikývl, se strážnými si všechno ujasnil, převzal si od nich světlo a vyrazil do terénu, protože ztrácet čas na hradbách, kde už se dozvěděl všechno podstatné, bylo k ničemu.

Pochopitelně, že nejprve obhlédl místa pod hradbami, kde se údajně ta postava pohybovala, a zamyšleně se mračil, když opět narazil na to bláto a fakt, že stopy sem tam zmizí, aby se objevily někde opodál.
Fírean se naposledy rozhlédl kolem, než vyrazil po stopách dál do tmy a napínal jak zrak, tak i sluch, aby případně zaslechl strážné, kdyby po něm něco chtěli.

Mimo herně:
Smysly
Fírean hodil/a 2d6 a součet kostek je 7:
2, 5

Ha, zpátky k házení sedmiček...

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 389
Registrován: 09 kvě 2016, 22:41

Re: QUEST: Hořký polibek

Příspěvek od Silas » 25 říj 2018, 00:32

Strážní ti podali popis toho, jak postava chodila... který nebyl zrovna podrobný. Občas popošla, a místy se skrčila, ale neviděl jsi jakýkoli důvod, proč by se měla postava krčit.
Osamocený zaklínač dál pokračoval do tmy a občas se otočil, aby viděl signalizaci. Nakonec už měli oba zvednutou louči a mohl se zaklínač začít dívat kolem sebe. Nic tady pořádně nebylo. Pevná zem, keřík... tráva. Nic co by se dalo použít tam nebylo. Po chvíli však ucítil závan větru. A někde za sebou jemné došlápnutí. Obyčejný člověk by si toho možná nevšiml, ale zaklínač ano. Hlavně, když jeho amulet vyváděl, jako šílený.

Stála tam vysoká postava. Ne úplně vysoká, ale něco přes metr devadesát. Zahalená v černém plášti a v kápi. Všiml sis, že stojí na vyšších botách, takže přirozeně takto vysoká nebyla. "Vida..." Zvuk prořízl zpěvavý hlas potěšeným tónem. "Zaklínač, ve tmě... sám..." Hned na to ale zvedla ruce do úrovně ramen. "Už zjistil, co to vlastně loví?" Ozvala se znovu a ve světle louče jsi jí mohl troch uvidět do obličeje. Vlasy jí trošku vyčnívaly a byly jistě černé. Měla delší nos a široký úsměv, ale tak, aby neukazovala zuby. Rozhodně se dala považovat za... velmi dobře vypadající.
Obrázek
zmijí amulet nosí schovaný pod košilí a zbrojí; pokud pozorně posloucháte a víte, co hledat, odhalíte slabý nilfgaardský přízvuk

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 271
Registrován: 08 bře 2018, 22:02

Re: QUEST: Hořký polibek

Příspěvek od Fírean » 28 říj 2018, 09:45

Popravdě, Fírean měl pocit, že mu ty popisy k ničemu nejsou, protože to, co mu strážní řekli, mohlo při troše fantazie sedět prakticky na kohokoliv. Ano, bylo to divné, ale z toho mohl jen těžko něco usuzovat. Stejně ale pak strážným poděkoval, protože se aspoň snažili pomoct, a nechal je za zády, stejně jako hradby a město.
Normální člověk by se ve tmě možná cítil podivně, možná by se mu strach pomalu šplhal od nohou po páteři až do mozku, ale zaklínač kráčel temnotou sebevědomě a neohroženě, napínal smysly a snažil se vypátrat cokoliv, co by mu pomohlo při řešení tohohle zapeklitého případu.

Když ucítil závan větru, který sem tak nějak nezapadal, protože okolní krajina byla klidná a větve stromů se nehýbaly, Fírean se napřímil a v zádech ho poprvé za celý večer nepříjemně zamrazilo, což však nedával nijak najevo. Prostě se jen klidně otočil, ignoruje medailon, který mu na krku prakticky poskakoval jako šílený, a pohlédl na osobu, která ho oslovila.
Z toho, co ve tmě viděly jeho kočičí oči, mohl soudit, že je hezká, černovláska. A že se zřejmě nepohybuje jako obyčejní smrtelníci, protože to by ji určitě slyšel přicházet. „Má podezření, ano,“ přikývl v odpověď na otázku, přičemž ale z postavy nespouštěl oči a ačkoliv to na jeho postoji nebylo nijak znát, byl připravený v mžiku sáhnout po svém meči. Po tom stříbrném, samozřejmě; domníval se totiž, že stojí tváří v tvář bruxe. „Někdo by se možná mohl mylně domnívat, že i zaklínač by mohl být loven, jako ti chudáci ve městě, ale to by se ten dotyčný ošklivě spletl a mohlo by to pro něj mít fatální následky,“ dodal varovný tónem.

PředchozíDalší

Zpět na Questy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

„Čas si vymysleli lidé, aby věděli, od kdy do kdy a co za to.“ Jan Werich