Chat

QUEST: Kozel zahradníkem

Na celém Kontinentě se snad nenajde jediná vesnice, kde by někde u cesty nestála ošuntělá dřevěná vývěska s přibitými vzkazy a inzeráty. I začínající dobrodruh dokáže mezi výhodnou nabídkou slepičích vajec a přisprostlou milostnou poezií snadno najít zakázku, ze které by mohla koukat slušná odměna, ať už jde o pomoc s nestvůrou, ztraceným dítětem, a nebo obyčejnou sezónní pomocí na poli...
V tomto fóru probíhají hry vedené vypravěčem. Questy je možné hrát paralelně s hrou v eventu nebo volné hře.
Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 39
Registrován: 24 črc 2018, 17:44

Re: QUEST: Kozel zahradníkem

Příspěvek od Kocour » 07 lis 2018, 19:44

Kocour zamračeně mlátil sekyrkou do kmínku křoví, jako by si představoval, že je to Reginaldova hlava, a že když do ní párkrát praští, život bude o něco veselejší. Veselejší možná byl, ale ne pro něj - pro přihlížející zřejmě ano. Odkudsi se totiž vyhrnul jezevec, kterého Kocour sice zaslechl, ale než si stihl uvědomit, co se děje, zvíře už naštvaně dupalo proti němu. „Uáá,“ vyjekl chlapec, odhodil sekyrku a dal si záležet na tom, aby se co nejrychleji vzdálil od roští.
Nebylo mu to moc platné, i když rukama i nohama chvíli uhýbal... jenže nakonec mu zvíře skončilo zakousnuté v botě. Což sice nebylo nic příjemného, ale také se ta potvora mohla zahryznout jinam, že. „Jedeš, potvoro!“ zasyčel Kocour naštvaně, načež složil prsty do axie a pokusil se jezevce zbavit po zaklínačsku tak, že by ho prostě očaroval a poslal spinkat zpátky do nory. Krucinál, porazil gryfa, přece se nezalekne jezevce!

Mimo herně:
Axie na jezevce (2)
Kocour hodil/a 2d6 a součet kostek je 8:
5, 3

A přestože měl tenhle tvor zřejmě pěkně tvrdou palici, zaklínačské čachry machry očividně zabraly, protože jezevec povolil stisk, vzápětí botu pustil úplně a upřel na chlapce poněkud mimózní pohled. „Hodnej kluk... tak se teď hezky vrať domů a opovaž se dneska ještě vystrčit čumák, rozumíš?“ zabrblal ke zvířeti mladý zaklínač a o chvilku později už jen sledoval, jak se jezevec vrací ke své noře.
Po tomhle drobném incidentu Kocour tak trochu ztratil chuť do práce, pokud doposud vůbec nějakou měl, ale nakonec s nespokojeným mručením popadl sekeru, aby dodělal to, co načal, a poté i odnosil posekané trnité roští někam stranou, na jednu hromadu.

Mimo herně:
Štěstí?
Kocour hodil/a 1d6 a součet kostek je 5:
5

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 42
Registrován: 21 bře 2018, 23:51

Re: QUEST: Kozel zahradníkem

Příspěvek od Nathaniel » 09 lis 2018, 02:13

Upír přemýšlel, kde začít. Ale nakonec bylo asi nejlepší začít na okraji. Systematiku sbírání ořechů neměl zatím promyšlenou, tak sbíral co vidí. Pomlalu se posouval i s vědry. Do levého házel oříšky a do druhého slupky. Pak ale přišel zlomový bod. Nathaniel narazil na ořech, který byl stále ve zčernalé slupce. Měl ho hodit do levého, nebo do pravého? Protože dle jeho systému seděl do obou. Kdyby měl sekyrku, či nožík, tak ho rozdělí napůl a hodí půl napůl, ale potom by měl přeci mezi skořápkami slupku a naopak. Na oříšek ve slupce koukal asi minutu. A pak mu to cvaklo. Vyloupnout ho a poté jednotlivé složky hodit do věder.

Soustředil se na svou práci, takže když viděl trpaslíka, trošku nadskočil, ale rychle to zamaskoval tak, že vstal a popošel kousek stranou. Trpaslíci mu přišli vždycky žertovní. Pili, nadávali, poskakovali, dobře létali, když si s nimi jeden čas házel. Z výšky ale padali, jako kámen a když dopadne kámen na zem, jedno nebo druhé se rozbije. Většinou to byl trpaslík. Ale člověk na to nemohl nikdy sázet.
Trpaslík ale něco našel. Trpaslík něco probíral a najednou se mu něco blýsklo mezi rukama. To upírův zrak zaujalo. Samozřejmě mu to bylo jedno. I kdyby ho donutil ji sníst, jen by se trošku zakuckal. On měl ale práci. Sbírat a třídit ořechy. I přesto trpaslíka koutkem očka sledoval.

Mimo herně:
Nathaniel hodil/a 1d6 a součet kostek je 6:
6
Obrázek

Vyšší upír... Nepoznáte to... amulety a jiné hračičky se ani nehnou. Většinou upravený gentleman s pronikavým pohledem.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 5
Registrován: 27 bře 2018, 11:00

Re: QUEST: Kozel zahradníkem

Příspěvek od Varren » 09 lis 2018, 12:23

Varren sbíral ořechy a při tom si nezapomínal po očku všímat všeho ostatního. A že bylo na co koukat.
Nazrzlý vousáč se statečně pral s roštím.
Malý zaklínač vyplašil jezevce a zvíře se po něm vrhlo a zakouslo se mu do boty. Nebyl to ovšem první takový zmutovaný vykuk, jehož měl Varren čest potkat, takže celkem spolehlivě poznal znamení, které klučík úspěšně použil.
Tintítko se záplavou blonďatých vlasů pod slamákem se podle hlasu ukázalo býti mužského pohlaví. I když se choval plaše jako nějaká zakřiknutá děvečka. Ale celkem odvážně se pustil ke křoví a pokoušel se napomínat tu kyselou zrzku. To zavánělo konfliktem… a předem prohranou bitvou. Ale Varren chtěl dát klučíkovi ještě šanci, i když co se ráznosti týká, spíše sázel na slečnu.
Dál byl na pořadu dne ten modrooký dlouhán u ořechů. Byl to opravdu podivný patron. V prstech, jejichž konečky mu pomalu začínaly hnědnout od slupek, svíral ořech a upřeně na něj hleděl, jako by mu mohl plod stromu prozradit tajemství všehomíra. Přirovnával snad ořech v podobné slupce ke své duši? Byla ta duše lehce trpká, ale lahodná, nebo zčernalá a prolezlá červy? Dokud nenahlédnou pod slupku, zůstane tato otázka zahalena tajemstvím.
Pak se ale muž probral ze stavu připomínajícího trans, vyloupl obratně ořech ze slupky a pokračoval dál ve sběru a třídění.
Varren našel po chvíli statečného úklidu hnízdo a v něm náušnici. Sundal si rukavici a opatrně šperk vypletl z hnízda a zdvihl ho k očím.
„Ha. Poklad!“ zabručel si pod vpravdě neexistující vousy. Náušnice sama o sobě jistě moc velkou hodnotu neměla. O to větší měl cenu příběh, který se k ní vázal. Ach, tolik možností. Blondýnka, zrzka nebo snad hnědovláska? Navštívila ona fintilka místní farmu, nebo pták kleptoman lovil někde jinde?
Kradmý pohled kolegy sběrače mu neušel.
„Copak? Zajímáte se o šperky?“ broukl vstřícně. Nejlepší nad začátky konverzace vůbec nepřemýšlet. Pokud si chtěl muž náušnici prohlédnout, dal mu ji s upozorněním, že by se na ni chtěl přeptat vlastníka farmy, jen pro jistotu. A pak napřáhl k dlouhánovi ruku, aby si s ním potřásl rukou. „Varren,“ představil se. „A vy jste?“

Mimo herně:
Varren hodil/a 1d6 a součet kostek je 5:
5

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 7
Registrován: 20 říj 2018, 21:36

Re: QUEST: Kozel zahradníkem

Příspěvek od Amanita » 09 lis 2018, 22:52

Roští bylo všude a bylo ho hodně. Což by moc nevadilo, kdyby nebylo ve směsi s několikaletými nánosy spadaného listí. Které lehce klouzalo, ale celkově příliš nepřekáželo. Horší byla místa, kde bylo roští zarostlé šípkovím. Pustil jsem se do přesouvání volného roští a poměrně snadno jsem vytvořil velkou hromadu. Do urputného šípkoví se pustil i Kocour, tak jsem se vydal na druhou stranu vyčištěné oblasti abychom si nepřekáželi. Náhlý výkřik následovaný zaklnutím mě přinutil zastavit a pozorovat závěr bitvy Kocoura s jezevcem. Ten klučina má ale smůlu, vybrat si šípek zrovna u jezevčího doupěte. No, kdyby si ho nevybral on, tak by zbylo určitě na mě. Lehce jsem se pousmál. No on z toho vyšel spíše škleb, naštěstí to nebylo přes vousy příliš vidět. Velmi zajímavé, jak rychle toho jezevce zkrotil. To nebude cvičitelství. Magie? To spíše. Magie, kocour, mohl by být zaklínačem? To se mi nezdá, vypadá docela mladě. Každopádně nějak ovládá magii, tak si na něj budu raději dávat pozor. Poté, co jezevec vyrazil zpět do nory, vytáhl jsem sekyrku a pustil jsem se do několika blízkých šípkových keřů. Sekyrka byla ostrá a odseknutí kořenů s následným přesunem trosek keře na stále rostoucí hromadu roští se dařila rychle a dokonce téměř bez škrábanců. Po odstranění posledního blízkého keře jsem se rozhlédl, jestli někdo nepotřebuje pomoc. Zrzku ani Slamáka jsem nikde neviděl. Kocour si kutal svoje a nevypadal, že touží po pomoci. Oba poslední pracanti sbírali ořechy. Na ořechy stačí dva, plést se jim tam nebudu. Při odstraňování několika zaseklých větviček v oblečení jsem si uvědomil, jak moc jsem zpocený. Sakryš, já jsem ale zpocený. Měl bych se jít napít a honem zpátky do práce, než mi začne být zima. Zastrčil jsem si sekyrku opět za opasek a vydal se k oknu pro pití. Cestou jsem se dost přiblížil k ořech, tak jsem zaslechl konec rozmluvy. Pak následovala podávaná ruka se jménem Varren. Trpaslík je tedy Varren, jak si asi říká jeho společník? V ten okamžik jsem dorazil ke džbánku s pitivem a skrze zvuk tekoucího pití, jsem si nebyl jistý jak ten druhý odpověděl. Pak jsem vyrazil do jiné části sadu protože se již do mě začala dávat zima. A na zahřátí je, hned po pálence, nejlepší co? Práce. Šípků k pokácení je v sadu dost a dost.

Mimo herně:
Bude boule?
Amanita hodil/a 1d6 a součet kostek je 4:
4
Obrázek

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 260
Registrován: 08 bře 2018, 11:20

Re: QUEST: Kozel zahradníkem

Příspěvek od Reginald » 12 lis 2018, 17:06

Kocourem jen tak tak zahnaný jezevec se brzy ze své apatie a zmatení otřepal, ale protože už byl napůl cesty zase v křoví, našel si nový cíl. Niell si mohl oddychnout, sice to nejdřív vypadalo, že si to zvířátko zamíří přímo k jeho kotníku, ale nakonec se mu jen tak nešikovně propletlo pod nohama, že si Niell kecl na zadek přímo do nahnilého ovoce. Jezevce to ale nijak nezajímalo, ten měl totiž jasný cíl - zrzku, co se vyhýbala práci a povinnostem! Jak tak dřepěla v tom křoví, jezevec vycenil zubiska a zakousl se jí... no přímo do avizovaného křoví to nebylo, vrhl se po té měkčí části, tedy po hýždích. Bolelo to určitě. A pokud se nikdo dámě v nesnázích nevrhl na pomoc, nakonec se k ní dostal Reginald s lopatou a chudáka jezevce přetáhl po hřbetě, takže se pustil a odšupajdil s nadávkami do polí. „A ty padej taky, ale makat, holka. Nebo tomu drábovi řeknu, žes tu kradla, a za to je mnohem horší trest než práce někde na farmě.“
Nath měl podobně jako Varren štěstí, protože kousek od místa, kde spadlo to stračí hnízdečko, a kde teď zrovna sbíral upír slupky od ořechů, našel mezi trávou sestřičku té náušnice, co se blýskala v ruce trpaslíkovi.
Reginald se ještě krátce ohlédl po Kocourovi, který vypadal z práce stejně nadšeně jako zrzka, ale nechal kluka být, i když poznámku si neodpustil. „Žádný igni, Kocoure, jinak pojedeš za Mentorem svázaný do kozelce s jablkem v puse.“ Poplácal ho po zádech, načež se vytratil někam za Amanitou, aby mu s těmi šípky trochu pomohl. A také, aby se o něm něco dozvěděl, vždyť většinu dobrovolníků znal minimálně od vidění a se zrzkou se ani znát nechtěl. „Odkudpak jste sem zabloudil?“ Nadhodil přátelsky, protože to on uměl.

Mimo herně:
Klasika, 1d6.
Reginald Hawke
Aktivita: převážně večer, dopoledne k nezastihnutí, pondělky až do prosince bez větší odezvy
někdy možná odpovím o den později, předem se omlouvám
| +
Obrázek

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 59
Registrován: 07 dub 2018, 22:09

Re: QUEST: Kozel zahradníkem

Příspěvek od Niell » 12 lis 2018, 20:08

No, nevypadá to, že by s ním ta zrzka chtěla prohodit byť jediného slova a to se jí má stát osudným. Nejen, že si pro ni přijde majitel farmy, Niellův pán, ale také nazlobený plyšáček, co velmi rád kouše. Niell už se skoro otáčí na pana Reginalda, ať zkusí on vyplísnit tu mladou dámu, díky které práce vůbec neutíká a vůbec, přece se sem nepřišla jen flákat. Proč by sem vlastně jinak chodila? Že chce například krást, to Niella také napadlo, sám má s tímhle podnikem taky co do činění, i když jen v případě nouze, což jak se doslechl, tohle její případ tedy rozhodně není. Proto je taky tak trochu naštvaný, že nehodlá hnout ani brvou. Jezevec si to s ní vyřídí, ale po svém. Niell nemá ani trochu chuť se smát, ale naopak jí pomoct, protože útok rozzuřeného zvířete není jen tak. Pan Reginald je ale rychlejší a než se Niell stačí zvednout s potřísněným zadkem od přezrálého ovoce a vyděšeným výrazem, jezevec už peláší pryč. Ač pravda, že víc vyděšený by měla být ta dámička, co si možná chvíli nesedne.
Za to Niell si sedl tak krásně, že bude problém to vyprat. To ale nebyl jeho výchozí problém. Chvíli mu totiž trvá, než se dostane z toho stavu, kdy se ho skoro chytl záchvat. Tohle fakt nečekal a ať je zvyklý na lidi, jak chce, tohle ho dost vykolejilo. Vrátit se k práci mu přišlo více než vhod, proto se neohlížel na nikoho z nich, zabalil hlavu hluboko pod slamák, aby mu nebylo vidět do zkřiveného obličeje, jak se snaží zadržet své emoce a nevrhnout se za tou stvůrou, co ho tak vyděsila. Mohlo to dopadnout špatně a toho si je moc dobře vědom. Zatraceně mu tady chybí jeho spřízněná duše, co by ho chytla za ramena a řekla, že to bude v pohodě. Ta, která ví, co se v něm sváří. Jaké kostlivce má ve skříni.
Bez všímání si okolí, se znovu pustí do roští, protože je ho tady ještě spousta a dostatečně ho to zaměstnává i na duchu, kdy nemusí myslet na to, co se stalo před chvílí. Teď by nebylo dobré na něj vůbec mluvit, nedej bože se ho například dotýkat.


Mimo herně:
Škráby škráb
Niell hodil/a 1d6 a součet kostek je 2:
2
Obrázek

At the end of the path
I rest my weary feet

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 39
Registrován: 24 črc 2018, 17:44

Re: QUEST: Kozel zahradníkem

Příspěvek od Kocour » 13 lis 2018, 08:16

Kocour s úšklebkem na rtech sledoval jezevce, který sice dal pokoj jemu, ale očividně si vyhlédl jinou oběť a tu vzal útokem, však si to také zasloužila, mnohem víc, než on sám. On totiž sice brblal a do práce se mu nechtělo, ale navzdory tomu něco dělal, snažil se. A když po chvíli zapomněl, že je to vlastně hrozně pitomá práce, kterou nechce dělat, docela ho to i bavilo.
„Hele, jsi v pohodě?“ houknul tázavě k tomu chudákovi, co si kvůli jezevci sedl do nahnilého ovoce a měl zřejmě celkem štěstí, že nepřisedl nějakou na ovoci hodující vosu. Kocour ho sjel zkoumavým pohledem kočičích očí, pomyslel si něco o tom, že má Smítko fakt divný vkus na pomocníky, a vzápětí se jal dobojovat s tím roštím, z nějž předtím jezevec vyběhl.
Po nějaké chvíli se mu snad podařilo trnitých keříků se zbavit, a tak mohl chvilku nenápadně zobat z keříku s ostružinami, pokud tam tedy nějaké byly. A pak se pustil do odklízení nahnilého ovoce v nejbližším okolí, protože čvachtat tu v tom po kolena zabořený, to fakt nechtěl. „Smítko? Něco z toho by ale možná šlo vypálit, ne?“ houknul k panu farmáři přes rameno. Ne že by měl zkušenosti s pálenkou a procesem její výroby, ale věděl, že se dělá mimo jiné z přezrálého ovoce a nechtěl vyhodit něco, co by třeba ještě šlo zužitkovat.

Mimo herně:
Kocour hodil/a 1d6 a součet kostek je 5:
5

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 101
Registrován: 19 dub 2016, 12:39

Re: QUEST: Kozel zahradníkem

Příspěvek od Morgan » 14 lis 2018, 22:20

Když domlsala, převalila se a chystala si dát šlofíčka, tu ale na ni padl stín a nějaký otrapa ve slunečníku kuckal, že by měla...cože-to? ajo, pracovat. Otevřela pusu a chtěla mu navrhnout, že zná lepší způsoby, jak zvalchovat okolní trávu, ale neměla tu možnost. Odněkud cosi vyběhlo a zakouslo se jí to do nohy. Zavřískla a chtěla vyskočit, ale zamotala se do větví a poškrábala se. Bojovala proti nim, jako kdyby se kolem ní omotávala chobotnice, a když se snažila setřást i tu chlupatou příšeru, co jí byla zahryzlá do stehna, vypadaly její pohyby jako velice bizarní mimozemský tanec. Nakonec něco tu vzteklou příšeru sejmulo a Morgan se ještě chvíli oklepávala, než se otočila čelem k chlapovi s lopatou. Ten otrokář na ni zařval, aby šla makat a ještě jí vyhrožoval!
Když odešel, zrzka se dotčeně oprašovala a vytahovala si trny z rukou a kousky větví z vlasů.
Asi ho ten chlupatej zapoměl poinformovat, že by mě neměli pouštět k vostrejm nástrojům, odfrkla si a do hlavy se jí vloudila slastná představa, do koho zabodne ty ostré obří nůžky na větve, co si sbalila původně jako rekvizitu. Dopáleně je popadla a rozhodla se aspoň pomstít tomu křoví, kvůli kterému byla poškrábaná, jako kdyby píchala s kuroliškem. O nějakém zastřihování nemohla bejt vůbec řeč, jakmile se dostala skrz první větev k jeho středu, oholila všechny ostatní prakticky až k zemi. Chtěla spražit nějakým ostrým slovem i toho týpka ve slamáku, ale zdálo se, že si jde dál hrát na svůj píseček.
Chci vidět jak todle rozchodíš ty hajzle! pochválila si tu práci, když viděla kolem kmínků u země všechny ty větve.


Mimo herně:
Morgan hodil/a 1d6 a součet kostek je 3:
3
Obrázek
•Karta• •Web•

Aktivita: sporadická

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 42
Registrován: 21 bře 2018, 23:51

Re: QUEST: Kozel zahradníkem

Příspěvek od Nathaniel » 15 lis 2018, 13:02

Nathaniel neměl zrovna potřebu se kamarádit. Byl tady, aby pracoval, leč trpaslík se rozhodl započít konverzaci a upír by tak nucen po něm kouknout.
Ten trpaslík měl zajímavou intuici. Leč Nathaniela zajímal spíš ten šperk, než to že byl spojen s jeho povoláním. Tedy, spíše koníčkem, nepotřeboval povolání na to, aby se uživil. Jídlo zrovna nepotřeboval.
"Nathaniel. Jsem šperkař." Zamručel a něco ho blísklo do očka. Zalovil tam svou chápavou a šikovnou tlapkou, aby vylovil druhou náušnici a zvedl ji do úrovně očí. "Teď jsou dvě." Ani méně, ani více. Mohlo jich být více, ale většinou se dělaly a prodávaly v párech.

Na chvíli zanechal práce, aby porovnal kvalitu práce na náušnici, aby zhruba věděl, jesli má vůbec nějakou cenu. Potom se ale podíval na trpaslíka. "Většinou mají cenu, jako komplet." Schoval si ji do kapsičky a koukl po Reginaldovi. Uprímně čekal, kdy vytáhne bič a začne je bičovat, protože kecají a nepracují. To by bylo tedy dosti zajímavé. "Mohli bychom si o ně zahrát později kostky, pokud máš zájem." Na to se dal opět do práce. Nechtěl být komandován nižším druhem k tomu, aby pracoval.

_______
Mimo herně:
Porovnání kvality, šperkařství 2 + inteligence 1
Nathaniel hodil/a 3d6 a součet kostek je 13:
4, 3, 6

Štěstí
Nathaniel hodil/a 1d6 a součet kostek je 1:
1
Obrázek

Vyšší upír... Nepoznáte to... amulety a jiné hračičky se ani nehnou. Většinou upravený gentleman s pronikavým pohledem.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 5
Registrován: 27 bře 2018, 11:00

Re: QUEST: Kozel zahradníkem

Příspěvek od Varren » 15 lis 2018, 16:25

„Ach tak, pán je odborník od fochu,“ poznamenal trpaslík konverzačně. A mužovo oznámení, že jsou dvě, ocenil uznalým úsměvem.
„Nejdřív bych si rád potvrdil, že nepatří někomu z přízně tady pana farmáře,“ vysvětlil trpaslík. „Ale pokud se ukáže, že ne… tak samozřejmě neodmítnu. Nebo si můžeme dát partičku gwentu.“ Pokrčil širokými rameny. „I když, radši sbírám příběhy než šperky, tak bychom se mohli domluvit i na jiné ceně.“
Prohlásil Varren a pokračoval v práci, kterou by dokázal udělat i se zavázanýma očima. Myšlenky se mu tak mohly volně toulat.
Hráb, hráb. Vybrat z listí kupku ořechů, protřídit do kbelíků, shrábnout listí a odnést ho na kupku o kus dál. Opakovat dle libosti.
Měl dost času po očku sledovat, co se děje kolem. Když Reginald plácl zakousnutého tvora lopatou, aby ho popohnal od hýždí zrzuny drzuny, a tvoreček s hlasitými zvukovými projevy odhopkal do polí, Varren krátce přerušil práci, aby vytáhl z vesty kus pergamenu a olůvko, cosi spěšně naškrábal a pak je zase schoval. Ano, pěkná veselohra.
Technicky vzato byl Nathaniel vyšší forma života a to doslova, ale duševně Varrenovi přišel… no, někde jinde než mimo tento okamžik, minimálně kvůli tomu, jaký pohled vrhl po Reginaldovi. Kdo ví, co se z něj ještě vyklube.
„Kam potom?“ zamyslel se nahlas spíš pro sebe. „Na jabka?“

Mimo herně:
Varren hodil/a 1d6 a součet kostek je 2:
2

PředchozíDalší

Zpět na Questy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

„Žití, to je největší umění na světě, neboť většina lidí pouze existuje.“ Oscar Wilde