Chat

QUEST: Trochu jiný ptáček

Na celém Kontinentě se snad nenajde jediná vesnice, kde by někde u cesty nestála ošuntělá dřevěná vývěska s přibitými vzkazy a inzeráty. I začínající dobrodruh dokáže mezi výhodnou nabídkou slepičích vajec a přisprostlou milostnou poezií snadno najít zakázku, ze které by mohla koukat slušná odměna, ať už jde o pomoc s nestvůrou, ztraceným dítětem, a nebo obyčejnou sezónní pomocí na poli...
V tomto fóru probíhají hry vedené vypravěčem. Questy je možné hrát paralelně s hrou v eventu nebo volné hře.
Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 106
Registrován: 16 úno 2016, 22:48

Re: QUEST: Trochu jiný ptáček

Příspěvek od Sygnia » 04 črc 2018, 09:12

Ač byl záměr Světlomily jen a jen dobrý, nekker bohužel nebyl prokletý a očividně si na něm jeho nezáviděníhodná situace vybírala daň. Odtržen od svého hnízda, nejednalo se ani o umrlce, nýbrž o ogrovitého, který byl značně oslaben z útoku Flaviánových mužů. To že vypadal jako zombík, bylo především dílo zranění, která utrpěl. A proto když se Světlomila pomodlila ke své bohyni za účelem nekkerovi pomoci, bohyně si vzala nekkerův život a jeho trápení bylo nadobro ukončeno. Nehledě na to jak kruté se to mohlo jevit, momentálně se skutečně nenabízela lepší cesta. Ač byl samotný nekker téměř neškodný, ve skupinách mohl vážně ohrožovat lidské životy.

Nicméně, když se trojice vrátila nahodu ze sklepa a Světluška začala Hamonovi vyčítat, jak vůbec může zvažovat něco jako ublížení zaklínačům, Hamon se překvapivě cítil jako malé dítě, kterému právě vyhubovala matka ohledně něčeho, o čem věděl, že se nemá dělat. Jako kdyby za svou dospělost zapomněl, že existují i čistí a dobří lidé - přesně takový měla Světlomila vliv. Možná, že chtěl být dobrák od kosti, ale ve světě plném intrik a lží na to prostě a jednoduše zapomněl. Torik naopak vypadal, že to s ním nějak moc nehlo, zkrátka se nejspíš řídil a věřil tomu, co znělo dostatečně autoritativně. A protože Hamon pro něj představoval autoritu, nejspíš by šel Sigrina s radostí napráskat, kdyby o to by požádán a ani by se necítil špatně, samozřejmě dokud by mu to někdo nevyčítal. "Příšerou? No nevím, důvodů mohlo být spoustu," pokrčil rameny Hamon. Přeci by Flavián poznal, kdyby měl v posteli příšeru, nebo ne?

"Velmi bystré," řekl Hamon, když Světlomila navrhla, že jako první by měli rozehnat ten dav lidí, co se utvořil venku. Pak se zamyslel, a přemýšlel tolik, že se mu zkrabatilo celé čelo. Torik jen čekal, co se bude dít dál, protože nevěděl, co dělat. "Bude těžké přesvědčit někoho, kdo je přesvědčený, že jeho plán je dokonalý. Ale dobrá, když mi pomůžete s tím davem venku, zkusím s ním promluvit," podrbal se na bradě. "A pokud skutečně věříte v zaklínačovu nevinu, možná byste jej mohla zkusit najít a varovat. Nemám tušení kde může být, vím jen, že včera byl spatřen v hostinci. Aleee... jestli máte nějaké zkušenosti se zaklínači, jistě příjdete na to, kde se nachází," navrhl.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 86
Registrován: 11 kvě 2016, 09:59

Re: QUEST: Trochu jiný ptáček

Příspěvek od Světlomila » 12 črc 2018, 08:20

Z celé velikosti svého vřelého srdéčka přála tomu nevzhlednému tvorečkovi konečně klid. Jen nepomyslela na ten nejkonečnější ze všech. Světluška rozechvělým pohledem sledovala výkon moci vyšší a tak tak držela slzičky smutku na krajíčku. Tušila, že se tomu uvězněnému nebožáčku uleví, jak nejlépe lze, jenže přihlížet z bezprostřední blízkosti celému procesu posledního vydechnutí nedokázala prožívat s lhostejnou smířeností. Naštěstí se nekker nezmítal v agonických bolestných křečích, což alespoň trochu odlehčilo Světluščino svědomí, že smrt, byť milosrdnou a osvobozující od veškerých útrap pozemského života, nikomu přivodit nechtěla. "U Melitelé zažiješ už jen klid a radost, odpočívej v pokoji," špitla a do špiček prstíků vstikla políbení, jež poté obtiskla umrlci na čelo.

Čas a situace však netrpělivě poklepávaly na rameno, aby se začalo skutečně jednat, namísto strojení pohřbu pro mrtvou příšerku. A naštěstí Hamon jihnul více a více, namísto zatvrzení a obořování se, takže poskytl Světlušce více manévrovacího prostoru pro dobrání se ke šťastnému konci prostého dalšího úmrtí.
"Spoustu důvodů pro vraždu?" Zajíkla se kněžka tou představou, že si někdo dokázal namnohokrát ospravedlnit takto hrůzný čin. Sama by stěží spočítala na prstech jedné ruky, kdy se něco takového dalo morálně obhájit.

No jo, rozežeňte dav, to byla ta snadnější část úkolu, přijít na to, jenže co realizace? Jistě se nyní najde spoustu zvědavců, co budou chtít vidět zabitou příšeru a kdo ví, třeba se i přiživit na celém tom příběhu, že sám se účastnil pomoci. Zadumaně si poklepala na bradičku. A musí ještě vrátit to zrcadlo!
"Hm," zabrumlala přemýšlivě, "všichni jsou přesvědčení, že zrcadlo je kuroliškova zhouba. A určitě každý bude chtít vidět kuroliškovo tělo. I když je nyní rozeženete, jsem přesvědčená, že někteří zvědavci budou číhat. A když neuvidí, jak vynášíte tu mrtvou příšeru ze sklepa, začnou mít podezření," krabatila čelíčko snahou vyplodit plán, jenže zrovna prudkou inteligencí obdařená do kolébky nebyla. A tak vymyslela a předvedla, co předvedla.

"Vážení lidé," zvolala k čumilům vcelku sebejistě, třímající zrcadlo v náručí jako nejsvatější svátost. "Hrůzný kurolišek byl poražen. A hle, zde jeho slabé místo," vystavila hladkou plochu na obdiv, až se zablyštěla. "Leč, nejenže zrcadlo zbavilo pana Hamona veškerých útrap, před tím ještě požehnáno samotnou Melitelé bylo, takže je nyní kurolišek lapen v něm. Ustupte prosím, ať mohu projít bez zakopnutí, nikdo nechce, aby se rozbilo." Tak trochu se snažila dav zrcadlem vyděsit, aby jí nenásledoval. A zároveň si hubovala, že takhle ty nebožáky vodí za nos. A ještě k tomu využila zapůjčenou věc. Až tohle celé skončí, bude muset tetce to zrcadlo nějak vynahradit. Kdo by totiž používal zrcadlo, o kterém se bude domnívat, že je v něm zapečetěný kurolišek, který se po rozbití osvobodí?
Světlomilo, co to vyvádíš?

Přednější však bylo nalézt kýženého zaklínače. Hm, v hostinci byl? Tam tedy začne. Třeba si po náročném večeru přispal. Pak nezbývalo nic jiného, než začít pátrat v nejbližších lesích.
Světlomila

Aktivita/herní tempo: Žádný štrés. Poklidné psaní, hraní, žehnání. Žádné fretkování :|

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 106
Registrován: 16 úno 2016, 22:48

Re: QUEST: Trochu jiný ptáček

Příspěvek od Sygnia » 14 črc 2018, 10:04

Hamon souhlasně přikývl, podle všeho si lámal hlavu s tím stejným. Jak je rozehnat bez toho, aby do druhého dne celé město vědělo, že mrtvý kurolišek je dost možná jen legenda? Vlastně podle svého výrazu ani nedoufal, že by to snad mělo řešení. Ještě než se Světlomila vydala ven, zvolal na Torika: "Měl bys jít s ní, přišli jste spolu, bude to méně podezřelé," navrhl a Torik mu nijak neoponoval. Pak všichni mohli zaslechnout klepání kdesi z druhé strany domu. Zadní vchod? "Hodně štěstí, já se musím vypořádat s Flaviánem," rozloučil se a vydal se za zrdrojem zvuku. Bylo nutno konat hned, Flavián nesměl o Světlomile v tuhle chvíli vědět, pokud měl plán vyjít!

Nehledě na to jak šílený se nápad se zrcadlem zdál, byl překvapivě účinný. Nejen že lidi před zrcadlem sami začali ustupovat, ale samovolně se začali rozcházet, protože pochopili, že tady není nic k vidění, a jestli je příšera lapena, ani se nebudou moci pokochat pohledem na mrtvou zrůdu. "T-tohle bylo... úchvatné, slečno Světlomilo," okomentoval to Torik, když byli lidé konečně s doslechu. "Co budeme dělat teď? Kam půjdeme zaklínače h-h-hledat?" Kněžka rozhodla, že se porozhlédnou v hostinci. Možná tak najdou nějaké stopy.

Když dorazili do hostince, byl poloprázný - zaplňoval se nejspíše až k večeru, který se sice pomalu blížil, ale do soumraku byl ještě čas. Za pultem dřepěl hostinský a nic nevypadalo jinak, než by mělo být.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 86
Registrován: 11 kvě 2016, 09:59

Re: QUEST: Trochu jiný ptáček

Příspěvek od Světlomila » 19 črc 2018, 07:15

Po Hamonových slovech se jejich cesty opět rozdělili. Světluši se na paty pověsil Torik, ale během procházení davem si jeho přítomnosti sotva všímala. Ze všech sil se snažila vypadat přesvědčivě, aby všechny ty zvědavce rozehnala domů, což bylo horší o fakt, že jim vědomě lhala. Byť se tato lež dala označit za maličkou a nevinnou, přesto se začal Světliným svědomím prohryzávat červíček viny. Jenže lepší nápad nepřišel. A ani potom, co divadlo skutečně zafungovalo, nedokázala přijít na lepší alternativu. Generálem se po bitvě skutečně nestala.
Trochu provinile se zadívala do svého hladkého odrazu v zrcadle, avšak z chmurných myšlenek jí vytrhla slova udivené chvály. "Nebylo zbytí," pousmála se na Torika. Nepřemítej teď ale nad zbytečnostmi, nyní je důležitější najít toho zaklínače! Připomněla si priority. Zrcadlo vrátí potom. "Ano, půjdeme hledat zaklínače," přitakala, objala opatrně zrcadlo na hrudi a svižným krůčkem se rozešla směrem k hostinci.

Jakmile dospěli do krčmy, zela prázdnotou. Co taky chtít po putice v ranních hodinách? Leda tak povalující se výpitky z předešlého večera. Jenže ani ti zde na stolech nebo pod nimi nespali. Natož tu zmerčit zaklínače. Možná se dověděl, že u místního pána není v oblibě, tak se zde jen vyspal a pak odešel? Zapřemítala Světluše nad možným scénářem, ovšem vždycky je lepší si domněnky potvrdit.

"Krásného dne vám přeji pane," zazářila úsměvem na hostinského, "nechť je k vám Melitelé milostivá na cestě životem," dokončila upřímným sladkým trylkem. "Mohla bych vás poprosit o pomoc?" Zamrkala nevinně a vytáhla se na špičkách, aby byla za výčepem lépe vidět a více se přiblížila k rozhovoru z očí do očí. "Sháním svého kamaráda zaklínače, neviděl jste nějakého? Pořád se mi ztrácí, pacholek jeden," rozpovídala se na rovinu, přičemž namísto na nějakého Sigrina myslela na Zenna. Ten jí z života mizel bez rozloučení a příslibu dalšího shledání. To se přece nedělá! A proto onen dotaz vyzníval nadmíru pravdivě, dokonce se do pohledu vloudil lesk prosebných štěněcích oček.
Světlomila

Aktivita/herní tempo: Žádný štrés. Poklidné psaní, hraní, žehnání. Žádné fretkování :|

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 106
Registrován: 16 úno 2016, 22:48

Re: QUEST: Trochu jiný ptáček

Příspěvek od Sygnia » 22 črc 2018, 08:27

Zatímco Torik zaujal svou typickou pózu nervózního postávání za Světlomilou, kněžka se s vervou pustila do vyzvídání, zda tady byl zaklínač. Hostinský se první na kněžku mile usmál, ale když zjistil, kvůli čemu to je, tak se mu zkrabatilo čelo a jeho výraz se stal nečitelným a neutrálním. "Tady žádný zaklínač nebyl," odpověděl a očima těkal mezi Světlomilou a Torikem. Torik otevřel pusu, jako by chtěl něco říct, ale než něco vykoktal, hostinský jej předběhl. "Velmi mě mrzí, že jej nemůžete najít, ale tady jste na špatném místě," řekl rozhodně. "A teď, dáte si něco?" zeptal se. Ještě aby se nepokusil z něčeho takového mít kšeft. "Máme zrovna uvařený skvělý guláš," dodal, snad aby je nalákal. Vskutku obchodník, co si nenechá ujít žádné cinkání mincí...

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 86
Registrován: 11 kvě 2016, 09:59

Re: QUEST: Trochu jiný ptáček

Příspěvek od Světlomila » 04 srp 2018, 07:59

Světlušce se rozzářila očka nadějí, jakmile se hostinský mile usmál, jenže první vyhrání... Inu, vzápětí si onu naději opět shrábl pro sebe s tím, že o žádném zaklínači nic neví. Ale, kam by se měla podít teď? Vždyť hostince byly hlavním místem shromažďování různorodých existencí a informací.
Světluška posmutněla. "Ale kam teda máme jít, když se tady neukázal?" Zapípala kněžka zklamaně a zadívala se na hostinského ve snaze z něj vymáčknout alespoň nějaké informace z druhé ruky. Mohl něco někde od někoho zaslechnout.
"Guláš zní fajn," odpověděla mlsně, ovšem coby kněžka nedisponovala zrovna finanční zásobou, "jenže já mám sotva pár mincí na slaboučký zeleninový vývar."
"Tak nám dejte to, na co bude stačit těhle pár mincí," zadívala se s dětskou nevinností na hospodského, zatímco stahovala zpět ručku, ze které vysypala pár měďáčků. Třeba když se tu na chvíli zdrží a nespokojí se s prvotním neúspěchem, na zaklínače zde přece jen narazí.


Mimo herně:
Sygni! Omlouvám se za prodlev, ale prostě letní režim >< nějak mi nejde se dokopat psát. Prosím, prosím o trpělivost, ono to s podzimem zase bude veselejší :D
Světlomila

Aktivita/herní tempo: Žádný štrés. Poklidné psaní, hraní, žehnání. Žádné fretkování :|

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 106
Registrován: 16 úno 2016, 22:48

Re: QUEST: Trochu jiný ptáček

Příspěvek od Sygnia » 05 srp 2018, 20:53

"Kam? No... kam tak zaklínači chodívají?" položil hostinský řečnickou protiotázku, ale sám se nad ní zamyslel, protože nedokázal odpovědět. "Určitě táboří někde na kraji lesa," řekl nakonec přesvědčeně, ovšem z jeho hlasu bylo znát zaváhání. "Ale jistě vám nikam neuteče, když si mezitím dáte něco dobrého k jídlu," spustil zase svou obchodnickou řeč, přeci neodežene potencionální zákazníky! Torik při slově guláš zatěkal očima po Světlomile, která vytáhla pár drobných, které měla s sebou. Chvíli váhal, a pak vytáhl i svůj měšec a pár mincí přihodil - možná tak dvakrát tolik, co kněžka. "No helemese. To bude hned na dva guláše! Račte se posadit, za chvíli budu u vás," hřejivě se usmál, když si do dlaní bral jejich peníze. Z jeho výrazu se skoro dalo přečíst něco jako: No pojďte k taťuldovi, penízky! Mincátka!

Torik neváhal a šel splnit to, k čemu jej hostinský vyzval. Počkal si, až si Světlomila taky usedne na lavici, a pak promluvil: "M-mám už pořádný hlad, celá ta věc s tím kuroliškem... t-tedy vlastně zaklínačem, t-to z toho čověku pořádně vyhládne," okomentoval jejich současné počínání. "A stejně byl ten hostinský nějaký d-divný, nemyslíte slečno Světlomilo?" řekl o poznání tiššeji. Vyčkal si na reakci, ale poté už nebyl čas reagovat, protože hostinský se vynořil se dvěma bochníky plněnými gulášem. Praktická záležitost - není nutno čistit misky, ani zoufat když se strhne rvačka a začne lítat nádobí. Jídlo vypadalo skvěle, to se musí uznat. A vonělo přímo famózně.

Zrovna když se kněžka s koňákem pustili do jídla, ze zadní části hostince se vynořila postava v kápi. Chvíli se zadívala na dvojici u lavice, pak se však svižným krokem vydala přímo k hostinskému. Muž byl mohutný a ramenatý, to je však jediné, co se o něm tak dalo říci. Jeho konverzace s hostinským proběhla velmi rychle a velmi tišše. Nejhlasitější zvuk, který se mohl dostat k uším Světlomily, bylo zacinkání kovu o dřevěný pult. Více mincí. A pak hostinský tajemného muže zavedl do kuchyně, odkud muž pravděpodobně odešel zadním vchodem - a byla tu jedna věc, která na něm byla jinak. Když procházel venkem podél okna, na zádech měl připevněné dva meče.

Předchozí

Zpět na Questy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

„Zamilovat se do sebe - to je románek na celý život.“ Oscar Wilde