Chat

QUEST: Pohřbené lži

Na celém Kontinentě se snad nenajde jediná vesnice, kde by někde u cesty nestála ošuntělá dřevěná vývěska s přibitými vzkazy a inzeráty. I začínající dobrodruh dokáže mezi výhodnou nabídkou slepičích vajec a přisprostlou milostnou poezií snadno najít zakázku, ze které by mohla koukat slušná odměna, ať už jde o pomoc s nestvůrou, ztraceným dítětem, a nebo obyčejnou sezónní pomocí na poli...
V tomto fóru probíhají hry vedené vypravěčem. Questy je možné hrát paralelně s hrou v eventu nebo volné hře.
Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 128
Registrován: 09 kvě 2016, 22:41

Re: QUEST: Pohřbené lži

Příspěvek od Silas » 27 pro 2016, 00:55

Šli jste poměrně daleko, krátké slepé odbočky se sarkofágy po chvíli skončily a vy jste šli chodbou s holými stěnami, beze světla s nánosy pavučin na stropě. Konečně jste zjistili, že se první křižovatka celá sbíhala opět k sobě. Soudě dle toho, jak se chodba točila a z jakých úhlů se napojovaly ostatní.

Jediná další cesta byla rozlomené dveře, za kterými se schovávalo schodiště směřující dolů. Po několika stupních se lámalo v podestě a otáčelo, takže jste se prakticky otáčeli a směřovali k východu, jen o patro níže. I zde schodiště původně mělo dveře, ale zde držely už jen panty a dřevo bylo vyraženo všude kolem na obou stranách. Co bylo ale za nimi upoustalo vaši pozornost. Ne moc velká místnost s několika lavicemi, možná zbytyk stolu. Na druhé straně však byla shrbená postava. Oči člověka úplně nedohlédly, ale zaklínači viděli i ve tmě poměrně obstojně, navíc do místnosti částečně osvětlenou.

Pod postavou se něco cukalo a ihned jste zjistili, už podle zvuků, že se nejedná o člověka. Prasknutí kosti, mlaskání a skřeky, které k vám dolehly neznačily nic živého. Ghůl vyskočil a otočil se se skřehotem k vám. Zavrčel a potom bleskově skočil do rohu, kde se zavrtal do země. Když jste přistoupili blíž, viděli jste jámu, kterou byste překvapivě oba měli problém prolézt, i když zaklínačka by to možná svedla.
Na místě, kde před tím nestvůra hodovala bylo tělo muže v podobné zbroji, jako ti nahoře. Ožrání bylo značné, ale tělo bylo také zvláštně opálené. Druhé tělo, jak jste si všimli bylo hned vedle dveří zasypáno nánosem dřeva. Bylo stejně ohořelé, ale příčinou smrti byla pravděpodobně obrovská tříska v krku.
bastard, zaklínač a ještě k tomu nilfgaarďan
zmijí amulet nosí schovaný pod košilí a zbrojí; pokud pozorně posloucháte a víte, co hledat, odhalíte slabý nilfgaardský přízvuk

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 25
Registrován: 23 črc 2016, 06:21

Re: QUEST: Pohřbené lži

Příspěvek od Thyra » 23 led 2017, 15:20

"Hm... Jak jsi k té známosti přišel?" optala se. Jedinými elfy, s nimiž měla tu čest, byli ti v hospodě, a ti zrovna přátelští nebyli. S tímhle musel mít Leif dost blízký vztah - proč by se jinak ostrovan jako on učil Starší mluvu?

"Páni, ty máš sestru?" No samozřejmě, proč by ne? zamračila se na sebe v duchu. Proč se tomu vlastně tak podivila, vždyť skoro každý má sourozence - i ona. "Jaká je?"

Zamyslela se. "No, pocházím ze Skellige, jako ty. A mám bratra, staršího. Ale už léta jsem ho neviděla." Její vzpomínky byly už hodně mlhavé, ale vybavila si ho. Trochu se jí zastesklo. "Zajímalo by mě, co teď dělá," pronesla nepřítomně, a uvažovala o tom, jestli by někdy neměla zkusit svou rodinu vyhledat.

Brzy zjistili, že se všechny cesty znovu spojují a akorát plýtvali časem. "Tenhle průzkum nikam nevede," zamručela a měla sto chutí s tím seknout. Pak jí Leif připomenul, že v jedné z chodeb míjeli nějaké dveře. Dalo jim práci je v tom bludišti najít, ale nakonec se zadařilo. Než počali sestupovat schody, ještě si velmi opatrně zničené dveře prohlédla. Přemýšlela, jak dlouho už tu takhle mohou viset a jestli by to nějak mohlo souviset s onou záhadou. Byla si však jistá, že se brzy něco dozví.

Pod schodištěm je čekaly další dveře, snad ještě zuboženější než ty horní. Zaklínačka je co nejopatrněji otevřela, přesto se nevyhla slabému zavrzání. Vkročila do malé místnosti s několika kusy nábytku. Na takovou v chodbách dosud nenarazili. Bylo tu hodně šero. Zatímco se po místnosti dál opatrně rozhlížela, zaslechla slabé chroupavé zvuky vycházející z opačného rohu místnosti. Ihned tam stočila zrak a spatřila nahrbenou siluetu jejich původce. Ztuhla a naznačila Leifovi, ať si dá pozor, jelikož si nebyla jistá, jestli tam ve stínu vůbec něco vidí. Poté se začala opatrně přibližovat. S každým krokem si byla jistější, že postava před nimi nepatří člověku.

Příšera se na ně otočila a zaklínačka v ní poznala ghúla. Uskočila dozadu a připravila se na boj. Než stačila tasit meč a vrhnout se po něm, stihl zmizet v zemi. Se zbraní v ruce se tedy rozběhla za nestvůrou, ale ta už byla dávno ve své díře. Thyra chvíli jámu zkoumala. Mohla tam vlézt a za ghúlem se pustit, ale asi by to nebyl úplně nejlepší nápad. Snadno by se tam dostala do pasti a jedinou zbraní, kterou by tam mohla použít byla jen krátká dýka, s níž by asi ghúla jen tak neskolila.

Prudce vydechla a obrátila se k Leifovi. "Ghúl. Na takových místech žijí. Ale ten pána hradu ani seschlou krajinu na svědomí mít nemůže. Je to jen lidožrout, žádnou magií nevládne," vyslovila nahlas své úvahy a doufala, že se nemýlí. Přece jen to zatím byla jediná nepřirozená věc, s níž se tady dole setkali.

Pak její pohled upoutaly mrtvoly na zemi. Že budou ohryzané od ghúla se dalo čekat, ale proč byly ohořelé? To vůbec nedává smysl! Zmateně na ně hleděla. "Kde se tady mohl vzít oheň?" Tady něco nehraje, pomyslela si a cítila, že v tomhle se ukrývá něco víc. Potom přešla k tělu u dveří, odhrnula z něj dřevo a pečlivě ho studovala, jestli neobjeví nějaký náznak, co se s mužem před smrtí stalo. Nemohla říci, že dotýkat se bůhví jak starého umrlce je něco příjemného, ale ohledat ho musela, mohlo-li jim to nějak pomoci.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 43
Registrován: 06 lis 2016, 21:35

Re: QUEST: Pohřbené lži

Příspěvek od Leif » 24 led 2017, 19:44

Katakomby pod tvrzí - místnost druhé patro. Leif a Thyra
Vlastně náhodou… odpověděl a lehce se zamračil, aby zadržel smutné myšlenky na zesnulého otce. Docela ho udivilo jak je zaklínačka výmluvná. Vůbec mu to nevadilo, jen to byl přesný opak toho, co o zaklínačích slyšel. Po pravdě moc lidé si s ním nepovídá asi kvůli tomu jak působí.

„No mám, kdo by neměl,“ zasmál se a podíval se s úsměvem na Thyru „Ano a jaká? No zelená“ a tentokrát se zasmál nahlas.

„Taková holčina teda jo furt zaklínač, ale i tak. Skellige?“ Leif poslouchal její slova o bratrovy. Sklellige na to si už moc nepamatoval. Dalo by se říct, že snad vůbec. "Asi plení a užívá si jako každý ostrovan,“ usmál se na ni. „No já na Skellige nebyl od svých pěti, vyrůstal sem úplně jinde,“ vzpomínal na jejich domeček a chajdy v lesích.

Asi ne… zamračil se do tmy. Když si vzpomněl, že míjeli dveře a Thyře to připoměl. Sice nějakou dobu trvalo než je našli, ale našli. Když si uviděl tak se zarazil, že se ještě nerozpadli.

Sejít to úzké schodiště dalo Leifovi trochu práci. Úzké stěny, malé točité schody a velká postava. Ale na konci konečně něco bylo. Malá místnost a v ní rozbitý nábytek. Moc dobře ve tmě osvětlené lučí neviděl, ale zaznamenal obrysy, možná postavy.

Ze zvuků poznal, že tam něco je na sto procent a také, že to není člověk. Docela nepěkné zvuky. Když postoupili blíž uviděl nějaký druh monstra a v tom momentě zaklínačka odskočila a chtěla tasit meč, ale to už monstrum bylo v zemi. Po prozkoumání oba nejspíš naznali, že je zbytečné se snažit jít za ním dolů.

„Aha… toho Ghůla jsem zatím neviděl teda aspoň myslím. Nevládne tak to je asi dobře co ?“ za uvažoval ostrovan. „Ze mě snad bude ještě zaklínač“ snažil se pobavit a uchechtl se. Když jeho společnice prozkoumávala tělo u dveří tak on mezi tím prozkoumal tělo u dveří. Odhrnul dřevo a tělo bylo celé ohořelé, ale rozhodně ho zabila velká tříska zaražená v krku. „Toho tady zabila ta tříska v krku a ne oheň. Je to jistý, sám sem takhle někoho zabil. Samozřejmě v sebeobraně,“ a s posledními slovy mrkl jedním okem. Zvedl se, a když uviděl druhou ožranou mrtvolu zeptal se „To je stejný brnění jak ti šílenci nad náma ne? Nemůže to, že sou popálení mít něco společného s tím jejich řádem?“ a šel se povívat jestli tu nenajde něco zajímavého. „A nemohli se poprat? Je tu rozbitý nábytek, tříska v krku a tak. Jen nevím co ten oheň.“
Aktivita? Co se dá-Čtu hned, odpovídám později



Obrázek

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 128
Registrován: 09 kvě 2016, 22:41

Re: QUEST: Pohřbené lži

Příspěvek od Silas » 12 úno 2017, 19:41

Chvíli jste zkoumali každé tělo. Muž u dveří zemřel poměrně jasnou smrtí. Rána v krku krvácena silně a nemohlo to trvat dlouho. Druhé tělo, na kterém hodoval nekrofág, bylo více ohořelé a to z obou stran. Ale bylo těžší odhadnout, jak zemřel. Tedy, jakým ze tří způsobů. Ano, byl značně ohořelý, ale zároveň měl zbroj na zádech vmáčklou dovnitř obrovskou silou v místě, které by jistě ohrožovalo život. Nakonec měl zezadu i proraženou lebku, na jedné straně byla okousaná, ale nemohli jste určit, jestli to udělal ghůl, nebo ne.

Ve zbytku místnosti nebylo co by vám více napovídalo, jak kdo zemřel. Ale zbytky krve na podlaze byly rozcákané na mnoha místech, kde zbytky nestrávil oheň, který se zde nějakým způsobem rozšířil.
Poslední věcí, která vás v místnosti zaujala byly dvoje dveře. Ty doprava z místa, odkud jste přišli byly otevřené dokořán a táhlé stopy krve na zemi značily, že tam někdo odtáhl tělo. Dveře přímo naproti byly zavřené a lehce podrápané. Narozdíl od prvních však nebyly dotknuté ohněm. Stěna a podlaha v bezprostřední blízkosti však nesla známky ohně a to značného. Dveře byly ale až na drápance dokonale čisté, ani saze na nich neutkvěly.


Mimo herně:
Pokud chcete, můžete si dát každej dva posty.
bastard, zaklínač a ještě k tomu nilfgaarďan
zmijí amulet nosí schovaný pod košilí a zbrojí; pokud pozorně posloucháte a víte, co hledat, odhalíte slabý nilfgaardský přízvuk

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 25
Registrován: 23 črc 2016, 06:21

Re: QUEST: Pohřbené lži

Příspěvek od Thyra » 15 úno 2017, 17:43

"Připomeň mi, abych se s tebou nikdy nesnažila porvat v okolí nábytku," prohodila k Leifovi po jeho poznámce o sebeobraně třískou. Smrt obou mužů nebyla jistě nikterak přijemná. Bylo jí jasné, že při své obživě sama také neskončí dvakrát slavně, ale rozhodně nechtěla dopadnout jako tihle dva. Tělo, jež prohlížela ona, neslo více možných smrtelných zranění, takže nemohla říct, které z nich se stalo muži osudným. Ona nejvíce sázela na tu zrůdnou díru v zádech. Kdokoliv to udělal musel mít ukrutnou sílu a zřejmě by se neobtěžoval ji vynakládat na mrtvolu.

Pohlédla na Leifa. "Von Gnyid říkal, že sem poslali i některé ze svých rytířů. Že jsme je tu našli mrtvé mě až tak nepřekvapuje, spíš nám to myslím potvrzuje, že říkal pravdu," zavrtěla hlavou, "ale ten oheň je stejně zvláštní, nejde mi do hlavy, jak by se mohl šířit tak podivně."

"Poprat se mohli, jasně," souhlasila, "ale spíš s někým dalším, než jeden s druhým. Tohle," obrátila mrtvolu druhého muže, aby Leif viděl ránu zející v jeho zádech, "normální člověk jen tak nezpůsobí. A nikde tu nevidím ani zbraň, která by toho byla schopna."

Pak její pohled upoutá krev na podlaze. Sleduje ji až k otevřeným dveřím. Takže tady byly tři mrtvoly, pomyslí si a otočí se, aby vyzvala Leifa, ať se tam jdou podívat. Jenže... Zahlédne dveře naproti. Všechno kolem ohořelé, až na dveře samotné. "A tohle má znamenat co?" Zmateně na to zírá a prohlíží si drápance, bez nichž by dveře vypadaly tak nepoškozeně jako zbrusu nové.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 43
Registrován: 06 lis 2016, 21:35

Re: QUEST: Pohřbené lži

Příspěvek od Leif » 20 úno 2017, 19:21

"Dobrá..." zasmál se na poznámku "...až budeme v hospodě spláchnout tohle svinstvo tak ti připomenu. " opět se zasmál, ale ne tak moc jak předtím. Jelikož měl dostatečně prohlédnuté nebožtíky tak se zvedl a rozhlédl po místnosti.

" To máš pravdu. Určitě to potvrzuje asi jeho tvrzení" sice nerad, ale přiznal to. " Šírení ohně ? A co když to nebyl obyčejný oheň. Nejsem odborník, ale nemohl ho někdo ehmm ovládat nebo tak něco? Že by se třeba jim někdo mstil jejich vlastní medicínou? " pohleděl na Thyru a pak na stopy po ohni.

Byl rád, že měl pravdu, alespoň částečně a on sám souhlasil, že tam byl někdo třetí. Vlastně to podporovalo jeho teorii o mstě. A i tomu nasvědčovala krvavá stopa která se táhla ke dveřím. Když uviděl ránu na zádech trochu se otásl " Fuj! to je fakt velká díra, ble " " Ano tak to asi člověk nebyl. A co monstrum, co ovládá oheň nebo mág? Jak sem řekl, nejsem odborník v tomto oboru."

Když uviděl zmatenou zaklínačku, která moc nechápe. Pomyslně se zasmál. "Tak poď ty..."usmál se na ni a prošel kolem ní a ukázal přitom na ty dveře kam vedla krvavá stopa. "Podíváme se nejdřív tam, při nejlepším tam bude další mrtvola."
Aktivita? Co se dá-Čtu hned, odpovídám později



Obrázek

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 128
Registrován: 09 kvě 2016, 22:41

Re: QUEST: Pohřbené lži

Příspěvek od Silas » 09 dub 2017, 12:20

Za dveřmi se skrývala dlouhá chodba, která se několikrát lámala, krvavá stopa na zemi mizela a znovu se objevoval, spolu se škrábanci a vymlácenými deskami podlahy. Další rozmlácené dveře a dlouhá obdélníková místnost. Po celé délce obou stran stály kamenné sarkofágy, na kterých ležely vytesaná těla mužů ve zbrojích. Dva z nich byly rozražené, jakoby nějaké síla narazila do jednoho a zastavil ji až náraz do druhého. Z obou sarkofágů byly roztahané kosti a různé blískavé předměty.

Než jste stihli prohlédnout místo podrobněji, uviděli jste světlo. Malou průzračnou kuličku, která pulzovala tyrkysovým světlem. Když se zastavila, podívně se zavlnila, jakoby se podívala přímo na vás. Pocit to rozhodně nebyl příjemný. Země pod vámi se zatřásla a na vteřinu se ozvalo dušené vytí. Oba byste přísahali, že se na vteřinu místo světelné koule objevila postava bez rysů stvořená ze stejného světla, široce mávla rukou a zmizela ve výbuchu ohně, který se rozšířil. Vypadalo to, že vás zasáhne také, viděli jste, jak vás obklopily plamenty, ale nevycházelo z nich teplo. Jak se objevily, tak i zmizely, jakoby zde nikdy nebyly.

Kosti vytažené z rozražených sarkofágů byly ohlodané a některé úplně chyběly. Mimo nějakých zlatých či stříbrných mincí, prstenů a náramků, polámaných a zrezlých mečů v sarkofázích nic nebylo.

Stopa krve zde mizela, po ohni ani památky a troje dveře. Ty vlevo, nejdále od vás byly plné děr a otevřené. Ozávalo se slabé praskání, jakoby někdo lámal suché slabé větvičky. Dveře uprostřed byly zakryté kamennou deskou, zpod které kdysi něco vytékalo, což dnes připomínalo napůl zaschlou černo-červenou kaši. Poslední dveře přímo naproti vám chyběly úplně a linul se z nich zápach mnoha koření a bylyn, včetně určitého stupně hniloby.

Mimo herně:
Moc se oblouvám, měl jsem toho minulý měsíc trošku víc a nechtěl jsem to odfláknout něčím co bych psal celý den. Teď už by z mé strany neměl být problém, tak mi to snad prominete.
bastard, zaklínač a ještě k tomu nilfgaarďan
zmijí amulet nosí schovaný pod košilí a zbrojí; pokud pozorně posloucháte a víte, co hledat, odhalíte slabý nilfgaardský přízvuk

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 25
Registrován: 23 črc 2016, 06:21

Re: QUEST: Pohřbené lži

Příspěvek od Thyra » 30 dub 2017, 19:27

"Beru tě za slovo, po tomhle do hospody rozhodně zajdeme," řekne Leifovi vesele, "jen aby to nedopadlo jako minule," dodá s šibalským úsměvem vzpomenuvši si na jejich minulou návštěvu krčmy, jež se dala považovat za ledajakou, jen klidnou ne.

"Určitě mohl," přitaká mu bez valného nadšení, "Ale upřímně, doufám, že ne." Zamračí se, to by nám tak scházelo. Je však dost velké riziko, že přesně o tohle jde. Tenhle řád si dělá nepřátele až příliš snadno...

"Asi máš pravdu. Vůbec se mi to nelíbí," začíná pochybovat o tom, jestli bylo rozhodnutí sem jít zrovna nejmoudřejší. Ale její práce coby zaklínačky zkrátka vypořádávání se s takovými záležitostmi obnáší, takže ani moc na výběr neměla. Zajímalo ji, jak dlouho ještě se její smysl pro čest udrží takhle na výši, protože ve chvílích jako je tahle, kterých rozhodně není pomálu, snad každý zaklínač pocítí chuť nad vědmáctvím zlomit hůl a věnovat se nějaké bezpečnější profesi, jíž bylo ve srovnání s ním téměř cokoliv. Tomuhle nutkání už ostatně podlehlo mnoho Koček... Trochu zahanbeně ty zbabělé úvahy zažene, zatím se přece nic nestalo - to jen promlouvala nuda a fakt, že s Leifem pořád nezjistili téměř nic.

"Mrtvoly mají přednost," pokrčí tedy rameny, odtrhne pohled od poškrábaných dveří a následuje ho po krvavé stopě. Opět je čekala dlouhá změt jednotvárných chodeb, o kterých by si, nebýt občasné krve na podlaze, myslela, že už jimi museli projít předtím. Zdalipak se tady dole vůbec někdo někdy vyznal, napadne ji, neboť jí samotné připadá, že by se v těch tunelech ztratil snad i jejich vlastní stavitel.

Konečně dorazí do další místnosti, v níž se nacházelo několik rakví, dvě z nich rozbité. "Tohle bude asi práce toho ghúla," řekne Leifovi nevzrušeně, zatímco si prohlíží ohlodané kosti.

Pořád nevíme nic, povzdechne si a rozhlédne se po cestě, kterou by se mohli vydat dál. Najednou kolem ní však proletí ta modrá světelná koule. "A do háje, takže to je mág?" sykne směrem k Leifovi nejistě, naprosto vyvedená z míry. Nemá nejmenší tušení, jaký má ten podivný světelný úkaz účel, ale připadá jí, jako by si je prohlížel. Z toho ji zamrazí. Oběma rukama sevře jílec svého stříbrného zaklínačského meče, který tasila už při jejich setkání s ghúlem. Následně se s nimi zatřese země, a jako by celá situace nebyla dostatečně znepokojující, nejasně se k ní donese táhlý nářek nějaké šelmy. Po zářivém přízraku, jenž se pak před nimi na okamžik objeví, stihne bez rozmyslu nad tím, zda je vůbec skutečný, seknout, ale nemá to žádný účinek, čepel prořízne jen vzduch, načež se kolem nich začnou šířit plameny. Thyra instinktivně ucukne a očekává žár ohně, ale žádný nepřichází. "Další iluze! To si s námi chce hrát?! vyprskne zlostně, už z těch všech matoucích událostí ztrácí nervy.

Když prameny zmizí a ona se ujistí, že už nejspíš žádný další trik nehrozí, začne rázovat po místnosti hledajíc další cestu. "Nevím, co si o tom mám myslet..." zabručí při tom popravdě, čímž svého společníka asi dvakrát neuklidňuje, neboť si právě musel uvědomit, že se ocitl ztracen v nebezpečných katakombách se zaklínačkou, která ani nemá ponětí, co se tam děje. Zatímco co se Thyra uklidňuje, prohlíží si trojici dveří. Ty první hrozně zapáchají, nad čímž mávne rukou s tím, že jde asi o nějakou zapomenutou spižírnu. Naproti tomu druhé vypadají slibně, ta břečka pod nimi napohled připomíná zaschlou krev. U třetích strne zaslechnuvši zvuk lámaných klacíků.

"Tady se něco děje," sdělí šeptem Leifovi, proklínaje se za to, že byla předtím tak hlučná. Za těmi dveřmi se může někdo - či spíše něco - skrývat a divila by se, kdyby si jich to za tu dobu už dávno nevšimlo. "Podívám se tam," oznámí mu tiše, sevře před sebou zbraň a vkročí do proděravěných dveří.

Mimo herně:
Taktéž se omlouvám za zdržování a rozhodně se vynasnažím být s dalším postem o mnoho rychlejší. :/

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 43
Registrován: 06 lis 2016, 21:35

Re: QUEST: Pohřbené lži

Příspěvek od Leif » 18 čer 2017, 11:05

"Budu si to pamatovat. A co by to bylo za návštěvu hospody, kdyby se nestalo něco jako posledně." odvětil a zasmál se, protože věděl, že pokaždé když pije v hospodě je to velká "zábava".

Šel po krvavé stopě následován zaklínačkou. Šli chodbou, která byla na stejné brdo jako všechny ostatní. Když vešli do místnosti, která byla na konci oné chodby napadlo Leifa jediná věc Kolik je tu těch sarkofágů a mrtvých?. "Co ty hroby asi rozbilo?" Když k nim přišel blíže uviděl pár kostí a nejspíš nějaké třpytivé šperky, ale ty v tu chvíli vůbec nezajímali. "Ghůla, jo jasně" jen přitakal.
Mág? otočí se a najednou v něm zamrazí, když uvidí poletující světelnou kouli. Přemýšlí jestli něco takové někdy už viděl či jenom blouzní. Když trochu rozmrze tak jediné na co se jeho lidský mozek zmůže je akorát to, že si přehodí sekyru do primární ruky a silně ni sevře. Podlomí se mu nohy jak se otřese země a hned na to uslyší podivné vytí. Z ničeho nic se světelná koule přemění na obrys postavy a než stihne zareagovat Thyra se toho ujala a uštědřila přízraku ránu, ale nic, jen čepel protnula vzduch. A aby toho nebylo málo tak je chce ještě něco zapálit. Seveřan se rychlím skokem ukryje za jeden ze sarkofágů, ale z plamenů nesálalo žádné teplo. " Tak to bylo divný " otřásl sebou, když se zvedal. " No jako dobrá hra to asi nebude." pronese sarkasticky, aby odlehčil situaci.

" Nejsi rozhodně sama" odpoví na zaklínaččino bručení. " Máš pravdu taky to slyším" taky zašeptá, aby náhodou něco nepokazil a vytáhne i meč a přistoupí k ted' nejspíš už kamarádce. Leda prd sama tam nepůjdeš. "Podíváme se tam! Oba." usměje se, polkne a následuje Thyru do dveří.

Mimo herně:
Tak i já se omlouvám. Bylo toho moc. Škola, závody a bohužel doktoři a nakonec pobyt v nemocnici. A když byla mezi těmi věcmi chvilka času, což byla, tak mě nic nenapadlo. Věřte mi, že sem tu u tohodle seděl párkrát, ale nebyl sem schopen nic vymyslet :/ . Ale teď už bych měl být mnohem rychlejší.
Znovu pardon.
Aktivita? Co se dá-Čtu hned, odpovídám později



Obrázek

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 128
Registrován: 09 kvě 2016, 22:41

Re: QUEST: Pohřbené lži

Příspěvek od Silas » 25 čer 2017, 23:53

Onu iluzi jste přisoudili nějakému mágovi a po výměně hrstky slov jste se rozhodli pokračovat dál. Společně jste vyrazili ke dveřím nejdál od vás.
Než jste došli ke dveřím, dokázali jste si udělat obrázek o tom, proč je několik sarkofágů poničených. Vypadalo to, že nějaká síla odhodila něco velkého proti nim a objekt v letu rozbil minimálně dva a dopadl na třetí, který stál na opačné straně. Zbytek byl rozbil a stopy drápů nasvědčovaly čím.

Než kdokoli z vás stihl zmáčknout kliku, ozvalo se zpoza dveří prasknutí a dlouhé, hlasité dup. Slyšeli jste, jak něco jde od vás. Lehké šťouchnutí do dveří vám otevřelo záhyb do chodby. Cokoli tam bylo už dávno zmizelo. Pomalými kroky jste postupovali dál a viděli několik zbořených odboček. Další záhyb a před vími se objevila další místnost. Tentokrát byla daleko větší, neboť světlo vaší louče nedosáhlo až na druhý konec. Strany lemovaly třísky z všemožných kusů nábitku a uprostřed byly tři sarkofágy s dostatkem místa na čtvrtý.

To hlavní se však objevilo za nimi. Zprvu obrovský stín, který prořízl temnotu a byl osvícen. Vylezlo to na jeden sakrofág a až s nepřirozenou rychlostí vystartovalo po vás. Ve světlu louče se zaklínačce vyjevil nekrofág. Největší zrůda, z mrchožroutů, která se může naskytnout. Vládce teto "nekropole". Pro Leifa to byl jen přerostlý ghůl, o dobrou hlavu vyšší, než on sám.

Mimo herně:
Hody
Obratnost x5, jinak vás nabere a bude to bolet
Útok též x5
bastard, zaklínač a ještě k tomu nilfgaarďan
zmijí amulet nosí schovaný pod košilí a zbrojí; pokud pozorně posloucháte a víte, co hledat, odhalíte slabý nilfgaardský přízvuk

Předchozí

Zpět na Questy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

„Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat kdejakej blbec.“ Jan Werich